Hudba se stala mou láskou a myslím, že i mým úkolem na této planetě, říká skladatel Jaroslav Krček
„Hudba je skutečně z vysoké božské sféry. Jsem o tom přesvědčený jako o faktu.“ To jsou slova hudebníka, dirigenta, sbormistra a skladatele Jaroslava Krčka. Muže, který skládá jak symfonie, tak hudbu k filmům, upravuje lidové písně a také sestavil celou řadu zpěvníků.
Hudební skladatel Jaroslav Krček se narodil před 85 lety ve Čtyřech Dvorech, tenkrát ještě u Českých Budějovic; do krajského města byly Čtyři Dvory začleněny, až když bylo Jaroslavu Krčkovi třináct.
Každopádně, s Dvory a Budějovicemi je spojeno počátečních dvacet let jeho života, tam se učil hrát na harmoniku, foukat do lesního rohu i ovládat violoncello, to už jako student pedagogického oddělení hudební školy Bohuslava Jeremiáše. A také hrál ve čtyřdvorské amatérské kapele i v budějovickém mládežnickém souboru Elán.
Ke konci šedesátých let pak odešel do Prahy, kde začal pracovat jako hudební režisér v Supraphonu. V té době založil i taneční soubor Chorea Bohemica, později stál u vzniku věhlasného hudebního uskupení Musica Bohemica. „Muzika se stala mým osudem, mojí láskou a myslím si, že i mým úkolem na této planetě,“ shrnuje Jaroslav Krček lakonicky svůj životaběh.
Čtěte také
„Tak za prvé, čistá hudba je umění abstraktní,“ zamýšlí se Jaroslav Krček v odpovědi na otázku, v čem spatřuje jedinečnost hudby, čím si ho podmanila. „A tím, že to je umění, které používá tóny, energii chvění různých nástrojů, tak v případě dobré skladby působí bezprostředně na posluchače. Působí teď, jako umění přítomnosti. Stejně jako život je jen v přítomnosti, tak hudba je také jen přítomná,“ tvrdí.
„A za druhé, hudba má formu. A skrze ni až na konci zjistíte, proč je ta skladba taková, jaká je. Díky formě si podržíte nějakou tu skladbu v sobě. A je-li její energie skutečně pozitivní, tak si ji nesete nějakou dobu s sebou. Jak dlouho, závisí na tom, jak je ta energie silná a nakolik je citlivý ten, kdo ji vnímá,“ popisuje. „Jak říkal Jaroslav Ježek, hudba je buď dobrá, nebo špatná. Nezáleží na žánru,“ uzavírá.
Celý rozhovor s hudebním skladatelem Jaroslavem Krčkem si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
Heda Vodičková vychovala tři generace zpěvaček. Přes třicet let spolupracovala se skladatelem Ebenem
Zpěvačka a sbormistryně dívčích pěveckých souborů Heda Vodičková působila v Třeboni a hlavně v Českých Budějovicích. A také se setkala se spoustou osobností ze světa hudby.
-
Díky manželce a jejím šikovným žáčkům se Václav Šimeček stal vedoucím souboru Třeboňští pištci
Osmdesáti let se dožívá Václav Šimeček, hudebník, učitel a spolu s manželkou Milenou zakladatel a vedoucí známého souboru zobcových fléten Třeboňští pištci.
-
V autobuse zpívala fanfáry z opery Aida. Mé cesty k hudbě byly přímé, říká pěvkyně Ivana Veberová
„Maminka si dělala legraci, že jsem dřív zpívala, než mluvila,“ vypráví operní pěvkyně Ivana Veberová. Sólistka Divadla J. K. Tyla v Plzni pochází z jihočeského Lišova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
