V autobuse zpívala fanfáry z opery Aida. Mé cesty k hudbě byly přímé, říká pěvkyně Ivana Veberová
„Maminka si dělala legraci, že jsem dřív zpívala, než mluvila,“ vypráví Ivana Veberová. Operní pěvkyně, sólistka plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, držitelka divadelní ceny Thálie za rok 2014 za mimořádně ztvárněnou roli Mařenky v opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta pochází z jihočeského Lišova.
Ivana Veberová říká, že její cesty k hudbě byly přímé. „Jednou jsme jeli autobusem od nás do Českých Budějovic,“ líčí příhodu z doby, kdy jí bylo kolem tří let, a na kterou se u nich doma stále vzpomíná. „Zvuk motoru mně a bráškovi evokoval, že máme začít zpívat. Tak jsme začali na určitý vokál zpívat fanfáry z opery Aida. Dost jsme tím cestující zaskočili,“ směje se.
Po dokončení lišovské základní školy odešla Ivana Veberová na šest let do Prahy na konzervatoř. Tam na doporučení budějovické sbormistryně Hedy Vodičkové studovala zpěv u slavné sopranistky Antonie Denygrové. A hned po studiích zamířila do angažmá do Plzně.
Muzikantský život si nemůže vynachválit. V současnosti vedle domovské scény například hostuje v divadle v Opavě. „Pro zpěváka je takový život vlastně zábavný. Člověk navštíví hromadu míst, pozná nové lidi, nová města. A během těch dvou měsíců, co se obvykle zkouší inscenace, si tam udělá menší domov. Potom, když se vrací během sezóny, tak má pocit, že jede domů,“ popisuje klady uměleckého kočování. „Slovy známé pohádky, já jsem všude zdejší,“ uzavírá.
Rozhovor s operní pěvkyní Ivanou Veberovou si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
