V autobuse zpívala fanfáry z opery Aida. Mé cesty k hudbě byly přímé, říká pěvkyně Ivana Veberová

11. květen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Ivana Veberová jako Mařenka v Prodané nevěstě | Foto: Pavel Křivánek DJKT Plzeň

Ivana Veberová v cyklu Jihočeši

„Maminka si dělala legraci, že jsem dřív zpívala, než mluvila,“ vypráví Ivana Veberová. Operní pěvkyně, sólistka plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, držitelka divadelní ceny Thálie za rok 2014 za mimořádně ztvárněnou roli Mařenky v opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta pochází z jihočeského Lišova.

Ivana Veberová říká, že její cesty k hudbě byly přímé. „Jednou jsme jeli autobusem od nás do Českých Budějovic,“ líčí příhodu z doby, kdy jí bylo kolem tří let, a na kterou se u nich doma stále vzpomíná. „Zvuk motoru mně a bráškovi evokoval, že máme začít zpívat. Tak jsme začali na určitý vokál zpívat fanfáry z opery Aida. Dost jsme tím cestující zaskočili,“ směje se.

Operní pěvkyně Ivana Veberová

Po dokončení lišovské základní školy odešla Ivana Veberová na šest let do Prahy na konzervatoř. Tam na doporučení budějovické sbormistryně Hedy Vodičkové studovala zpěv u slavné sopranistky Antonie Denygrové. A hned po studiích zamířila do angažmá do Plzně.

Muzikantský život si nemůže vynachválit. V současnosti vedle domovské scény například hostuje v divadle v Opavě. „Pro zpěváka je takový život vlastně zábavný. Člověk navštíví hromadu míst, pozná nové lidi, nová města. A během těch dvou měsíců, co se obvykle zkouší inscenace, si tam udělá menší domov. Potom, když se vrací během sezóny, tak má pocit, že jede domů,“ popisuje klady uměleckého kočování. „Slovy známé pohádky, já jsem všude zdejší,“ uzavírá.

Rozhovor s operní pěvkyní Ivanou Veberovou si poslechněte v cyklu Jihočeši.

autor: Filip Černý

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.