Když ho zklamaly knížky, začal psát sám. Dnes je František Niedl autorem desítek románů
Historické romány i detektivky píše rodák z Českých Budějovic František Niedl. Brzy vyjde jeho už 38. kniha. Tu první vydal v roce 1989 a pak si dal třináct let pauzu. Pracoval v elektrárně, učil v autoškole, založil a provozoval cestovní kancelář, plul na jachtě po moři.
František Niedl podle svých slov nelituje žádné z profesí, kterými prošel. „Vždycky mě to nějak posunulo dál. Já jsem se vyučil elektrikářem, lezl jsem po stožárech vysokého napětí, po vojně jsem nastoupil do vodní elektrárny. To byla moje nejkrásnější práce v životě, kromě psaní samozřejmě, ale to přišlo až později. Byla to malá vodní elektrárna Soběnov a z toho prostředí vlastně vznikla i moje prvotina Skleněný vrch,“ vypráví.
K literatuře Františka Niedla přivedla jeho maminka, která byla velkou čtenářkou. „Pak se mi jednou stalo, že jsem najednou odložil tři knížky, nemohl jsem je dočíst, byl jsem z toho zklamaný a říkal jsem si: Proboha, vždyť tohle napíšu taky. No, tak jsem sedl, napsal jsem Skleněný vrch, dal jsem ho do jihočeského nakladatelství a oni ho vydali,“ usmívá se.
Skleněný vrch vypráví o muži, který se musí vyrovnat s postižením. Františka Niedla k tématu inspirovala cesta do za tchánem do Švýcarska v roce 1982. „Na odpočívadlech na dálnici jsem všude viděl toalety, umývárny pro vozíčkáře. To jsem vůbec neznal, protože u nás byli invalidé uklizení do ústavů a nemohli žít plnohodnotný život,“ vzpomíná.
Čtěte také
Tak napsal příběh o automobilovém závodníkovi, který si poraní páteř a skončí na vozíčku. „A ten se postupně dere dopředu, až to nakonec dotáhne tak daleko, že může žít na samotě a pracovat v té vodní elektrárně. Já ji v knize nazval jinak, ale je to Soběnov. Čtenáři to mohou poznat podle popisu okolí,“ prozrazuje.
František Niedl je autorem 37 knih, zanedlouho vyjde další jeho titul. Píše o různých obdobích. „Abych byl upřímný, čtenáři prostě chtějí hlavně historické romány. Já je mám taky rád, ale kdybych psal stále jenom historické romány, tak bych se z toho asi zbláznil. Takže to prokládám detektivními thrillery, válečnými romány. Tím se odreaguji a potom se s novou vervou zase vrhnu na historický román, protože ten je opravdu náročný, člověk se na něj musí dobře připravit,“ vysvětluje.
Sám stále také rád čte. „To bych si nenechal vzít ani tou literární tvorbou. Mám období psací a období čtecí. Když píšu, tak nečtu. To by nedělalo dobrotu. Jakmile přestanu psát, okamžitě vtrhnu do knihovny, půjčím si knížky a čtu. Čtu takové knihy, jaké zhruba píšu, to znamená historické, různé detektivky, válečné romány,“ říká František Niedl, který má i řadu dalších koníčků, například jachting a motorky.
Celý rozhovor se spisovatelem Františkem Niedlem si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
29krát už se stěhovala spisovatelka Petra Klabouchová. Doma se cítím všude, říká
O Jihočeších se říká, že mají rybí krev a neradi se vydávají za humna, stejně jako kapři neopouští vyhřáté rybníky. Na spisovatelku Petru Klabouchovou to rozhodně nesedí.
-
Jan Bauer je oficiálně nejplodnějším českým autorem všech dob. Napsal více než 200 knih
Felix Krumlowský, Vojtěch Fišer, Anna Březinová, Viola Slavíková – všechna tahle jména, respektive pseudonymy, označují jednu osobu. Novináře a spisovatele Jana Bauera.
-
Vyhozenou rybenku se pokusí zachránit drobek ze sušenky. Pohádkový příběh napsala Monika Hulíková
Přátelství je nade vše, staré věci mohou být užitečné a jídlo se nemá vyhazovat. To jsou některá poselství, jež předává dětem i dospělým novopečená autorka Monika Hulíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.