Udělat z prostého textu knihu, která se bude dobře číst. To je úkolem „knižního úpravce“ Milana Krištůfka
Řemeslo Milana Krištůfka z Českých Budějovic voní a šustí. A to paradoxně přesto, že hlavním výrobním nástrojem je chladný počítač. Živí se totiž jako knižní grafik. Kdo zavítá do jeho studia, spatří nejen rozsvícený monitor, ale také regály s již vydanými tituly a komínky tlustých i tenkých knih, kterým dal tvar a vdechl život.
Milan Krištůfek vyrostl na sídlišti Šumava v Českých Budějovicích. Vyučil se instalatérem, pak si ještě doplnil vzdělání v oboru stavební provoz, ale skončil u designu, knih a plakátů. „Jako malý jsem rád fotografoval, rád jsem si hrál s nějakým vizuálním prostředím. Dokonce jsem ve škole dostal ocenění za nejlepší kouř nad Temelínem a můj plakátek byl vyvěšen na nástěnce, na což jsem byl velmi pyšný,“ vzpomíná.
Sám sebe označuje za knižního úpravce. V čem tedy jeho profese spočívá? „Dostanu text od autora, třeba klasický wordovský dokument, kde je, jak my říkáme, nalitý text, spousta normostran. A mým úkolem je dostat to do takové podoby, aby se to dobře četlo, aby se v tom člověk snadno zorientoval, aby mu kniha nebyla přítěží. Měl bych vytvořit tiskovinu, která umožní čtenáři text v co nejlepší formě přečíst,“ vysvětluje.
Čtěte také
Jeho zákazníci jsou různí. „Někteří do toho chtějí zasahovat, protože mají nějakou svou představu o tom, jak má kniha vypadat. Jiní naopak řeknou, abych to udělal tak, jak to podle mě bude nejlepší. S některými dlouho sedíme nad kompozicemi jednotlivých dvoustran a hledáme nějakou nit, kterou povineme celou knihou, a někdy je to tak, že se autor vyjádří pouze k první korektuře a už do toho nezasahuje,“ popisuje Milan Krištůfek.
Běžná kniha se podle něj vyrábí přes tři měsíce. Než grafik navrhne její podobu, baví se s autorem. „Chci zjistit, s jakým potenciálem přichází, co má ta kniha říct. Někdy dostanu odborný text, který je psaný vyloženě jenom pro habilitaci, tak uděláme strohou, jednoduchou, klidnou a čistou vědeckou publikaci. Ale někdy přijdou autoři, kteří potřebují informaci předat co nejširšímu publiku, udělat populárně naučnou knihu, tak se pak bavíme o barvách, kompozici, písmu a hledáme tu správnou formu,“ říká.
Celý rozhovor s knižním grafikem Milanem Krištůfkem si poslechněte v pořadu Jihočeši online.
Související
-
Jihočech zachránil sarkézštinu, teď ho zajímá jihošumavština. Také pomohl oživit granátnickou gardu
Martin Neudörfl z Českého Krumlova se od dětství zajímá o historii, k tomu mu další obzory otevřelo studium jazykovědy. Vrátil do života lidí zanikající jazyk, sarkézštinu.
-
Mít psa je dnes tak trochu národní povinnost, Češi jsou nezodpovědní, říká ras 21. století
S opravdu jen mírnou nadsázkou řečeno, Vladimíra Kössla znají všichni toulaví psi na Českobudějovicku, ale také hadi, kteří utekli z terárií, či papoušci dobrodruzi.
-
Ani nevěděl, co to Koh-i-noor je, ale šel se zeptat na práci. Dnes Vlastislav Bříza firmu vlastní
Vlastislav Bříza do Českých Budějovic přišel víceméně náhodou. Narodil se v Chrudimi, vystudoval v Praze a jako čerstvý absolvent se zprvu ucházel o zaměstnání v Motoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
