Jan Cempírek

Potkal jsem tuhle ráno na ulici Martinu, dramaturgyni těchto Rozhlasových sloupků. Chvilku jsme si povídali a já říkám, že za dva dny odjíždím na Slovensko do Tater.

Občas provádím v klášteře ve Zlaté Koruně. Návštěvníci jsou různí. A někdy vyfasuji puberťácký kolektiv. Ostatní průvodci puboše moc nemusí, ale já je mám docela rád.

Čtu teď knížku Jako anděl s polámanými křídly. O tvorbě, ale hlavně o životě Karla Kryla. Je to skvělá knížka. Nabízí portrét malého muže s kytarou jako duchovního člověka.

Nedávno jsem vyrazil na malý dvoudenní vandřík. Ze šumavského Zadova do Strakonic, nějakých padesát kilometrů kilometrů s jedním přespáním v lese. Jako za starých časů.

Byl jsem na návštěvě u kamarádky, přisedl si k nám její osmdesátiletý otec. Je to čupr chlap, vitální a bystrý.

Úspěšný lesní inženýr Tomáš cestuje ve své audince z Prahy na Šumavu. Je krásný letní den. Což takhle udělat dobrý skutek a popovézt toho mladého kluka s báglem na zádech…

Občas provádím v klášteře Zlatá Koruna. Návštěvu tohoto místa vřele doporučuji, klášter je opravdu krásný. Leč k věci. Památka je také oblíbeným cílem školních výprav.

Dneska se vás zeptám na férovku, vážení posluchači. Jak vám to sluší v pasu? Nebo v občance či v řidičáku? No, jen se přiznejte!

Na začátku června přichází na svět největší evropští brouci: roháči obecní. Na jihu Čech je můžeme pozorovat u třeboňských rybníků nebo v okolí Hluboké nad Vltavou.

Jako řada lidí chodím rád na Kleť. Sem tam proto slýchám otázku: A kolikrát na tu Kleť vyjdeš? Přátelé, kamarádi, to je úplně špatně položená otázka!