Jan Cempírek

Nakupuji v malém krámku. Z rádia zní jakási debata moderních učenců o tom, že lidé nejsou jen muž a žena, neboť spektrum sexuálních identit je daleko pestřejší. 

Ankety o nejoblíbenějších filmech lidé milují. I já si sestavil svůj hvězdný filmový žebříček. Tuzemské snímky v něm dávám pro dnešek stranou a...

Budějčáci sami sebe vidí jako pupek jižních Čech. Často automaticky předpokládají, že v regionu znají úplně každý kout. Ale - zlatý voči! 

Až do nedělního oběda si můžete online poslechnout povídku napsanou českobudějovickým spisovatelem a novinářem Janem Cempírkem přímo pro Český rozhlas České Budějovice.

Bylo to ve školní družině někdy ve druhé třídě. Nástěnku zdobila podobizna „učitele národů“ a spolužák Brambůrek nás potají učil prostořekou říkanku...

Chceš-li viděti do budoucnosti, studuj historii, říká se. A coby ne. Pro inspiraci proto zabrousím rovnou až do středověku. 

O mělkém spánku, počítání oveček i nějakém tom šláftruňku je Rozhlasový sloupek Jana Cempírka.

Čím více člověk pamatuje, tím více je nostalgický. A občas mudruje – jó to dřív, to byly časy. Byly. Pak se ale něco zlomilo, a od té doby už není svět, co bejval, že áno.

Úspěšný třicátník Tomáš na výletě v Audi zastaví studentovi Filipovi v khaki tričku s batohem. Začíná letní jízda s nečekaným dialogem o ženách, lásce, manželství a sexu.

Na sociálních sítích se nám rozmohl takový fotografický nešvar. Lidé špulí rty, až připomínají kačera Donalda a cvak! – svůj portrét pošlou do světa.