Jan Cempírek: Proč krmit ptáčky
Krmit ptáčky. Když to řeknete mlaďochovi, ušklíbne se. A hned vás šoupne do kategorie nemohoucího důchodce v parku. Také jsem si to kdysi myslel.
Jenže na spoustu věcí se přijde až věkem a i ke krmení ptáčků musíte takříkajíc dozrát. Do parku s nadrobeným rohlíkem zatím nechodím. Ale kdo ví! Doma na zahradě si krmení opeřenců totiž už teď užívám.
Přímo proti kuchyni máme velké krmítko, pravý švédský stůl pro kosy a hrdličky. Drobní pěvci přilétají na druhé, speciální závěsné krmítko, které vyrobil dle vlastního návrhu kamarádův táta pan Jirka, za což mu děkuji.
Suma sumárum, baští u nás ptáci z širého okolí, koňadry, vrabci, též hodně červenek a poslední léta i rehků. Pozoruji z okna ty hašteřící se mrňouse a začínám chápat to, co mi dříve unikalo. Že jak člověk stárne, tedy, ehmm, jak moudří, oceňuje na ptáčcích nejen jejich apetit, ale i celkovou živost a neposednost. Je to prostě osvěžující, vnímat ty malé rošťáky, jak poskakují, poletují, zobou, hašteří se, a tak vůbec.
Ale zpět k tomu parku. Třeba i mě tam jednou cesty osudu dovedou. Už teď dokážu rozklíčovat, že senioři na lavičkách tam totiž nejsou jen coby hříčky osudu, ale naopak jako záměrní účastníci zajímavého divadla. Že totiž i oni mají sice někde doma krmítka, jako já, ale že v parku je holt větší zábava.
Potkají tam totiž své kolegy krmiče a s nimi mohou nejen sledovat hopkající ptáčky, ale sdělovat si i receptury na co nevýživnější ptáčkové směsi, na co nejatraktivnější pamlsky a prostě si poklábosit.
Zkrátka už chápu, že krmení ptactva v parku není žádnou konečnou stanicí pro vetché seniory nad hrobem, ale naopak činorodou aktivitou pro všechny, kteří si chtějí společensky užít, udělat nějaký ten dobrý skutek, a ještě si u toho pokecat. Což není vůbec od věci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.