Jan Cempírek: Čaj z louky u hájovny
Právě jsme se vrátili se ženou z procházky. Venku mrzne, až praští, a tak otázka: „Dáme čaj?“ je vlastně zbytečná. „A jaký chceš?" zajímá se manželka. Říkám, že nějaký bylinkový. Třezalku, třeba. Nebo jitrocel.
Manželka se směje: „No, ty máš tedy požadavky. Hele, tady mám…“ a ukazuje dózu přinesenou ze spíže: Čaj z louky u hájovny. Tak ten? Přiznám se, slyším název této čajové směsky poprvé.
Ale stačí pár slov a jsem rázem v Novohradských horách. Svítí slunce, na obloze plují červnové nadýchané obláčky, voní seno a kdesi slyším zapištění lovícího káněte.
„Ano, vzpomínáš, jak jsme tam vloni byli, nějak mě to napadlo nasušit si odtud pár rostlinek, podívej, kontryhel, jetel, listy lesních jahod…“ říká žena, jako by četla mé myšlenky a jde stavět vodu na ten zázračný čaj.
Dávám jí pusu, udělala mi ohromnou radost. Nevím, kdo jiný by podobnou směs ocenil, ale pro mě je kouzelná. Voda bublá a já se už nemohu dočkat, až se napiju.
Na okno malují mrazíky své vločky, ale já jsem přitom v duchu v Novohradských horách začátkem léta. Toho předešlého, ale vlastně i toho, které se teprve chystá. Už přijde za pár měsíců, vlastně. Letos si na naší oblíbené louce u hájovny pod Dopplerem natrhám některé bylinky taky, umiňuji si.
A co vy? Máte nějaké své oblíbené místo, které voní, těší srdce a je tak nějak vaše? A nedostali jste chuť opatřit si z toho tajemného místa svůj vlastní bylinkový kouzelný čaj? Který bude ten nejbáječnější na světě a v příští mrazivé zimě zahřeje vaši duši? Tak ruku na to! Uvidíte, že takovému čaji se žádný rooibos ani Earl Grey nevyrovná.
Související
-
Jan Cempírek: O žvanění a podobných věcech
Potkal jsem nedávno kamaráda, spisovatele, známého tím, že při každém hovoru zmíní, koho zná, s kým si píše, kdo o něm co řekl. A nezklamal ani tentokrát.
-
Jan Cempírek: Nejdepresivnější den v roce
Chtěl bych si výsknout! A zvolat juchuchů! Proč? Čistě rebelsky. Nějaká moudrá hlava totiž vyhlásila dnešek, tj. třetí pondělí v měsíci lednu za nejdepresivnější den roku.
-
Jan Cempírek: Srovnávací fotografie
Mám rád takzvané srovnávací místopisné fotografie. Jedna fotka ukazuje místo před X lety. A druhá to samé dnes. Znáte to. Podobných koláží a srovnávaček je plný internet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
