Jan Cempírek: O haiku
Dříve se mladíci věnovali psaní poezie. Pod rašícími vousky jim pak ze rtů sluly verše láska vráska páska, které směřovaly k ouškům rdících se slečen. Čas však trhl oponou a mládež, dnes tedy týnejdři, už básnění tolik neholduje.
Ovšem! Poezii naopak propadli leckteří starší muži! Ti básní o sto šest, svým výtvorům však neříkají staromódně básně, ale po „hipstersku“ – haiku.
Tak to je. Kratičké z Japonska importované haiku je v dnešní době mezi solidními pány opravdu fenomén. Píšou doktoři, řidiči autobusů, kantoři i politici. Psát haiku je v kruzích odrostlých mániček, bývalých rebelů, středostavovské honorace a plešatících intelektuálů prostě in.
A čert vem fakt, že autoři leckdy nectí formální požadavek, to jest strukturu tří řádek s počtem slabik 5 – 7 – 5. Haiku je v českých vodách volná disciplína, ale zní to tak krásně: jsem autor haiku!
Čímž nechci seniorní básníky znevažovat. Nejdůležitější totiž asi není forma, ale obsah. A dle definice má správné haiku být minimalistické, meditativní a zachycovat okamžik v přírodě nebo prostoru. Což se leckterým autorům překvapivě daří a proto klobouk dolů pánové, máte můj respekt. I když je to trochu snobárnička, mezi námi, co?
Čemu ale nerozumím, to je záhada, jak se všichni rozplývají nad údajně nejkrásnějším haiku všech dob. Zní takto:
Starý rybník
žába skočí
zvuk vody
Recenzenti píšou obdivně: Tato báseň popisuje unikátní přírodní okamžik, který má hluboký, meditativní náboj.
Starý rybník
žába skočí
zvuk vody
Hmmm. Ať v sobě pátrám, jak pátrám, ve mně hluboký meditativní náboj neexploduje. Anebo že by – ano? I já jsem přeci odrostlý rebel! I já jsem plešatící mánička. Koukám se z okna. Ano, i já právě dostávám chuť také napsat své haiku. Pár úderů na klávesnici a je to. Zde vám dílo předkládám:
Láska běláska
podzimní louka
přilétl kos
Básnění zdar a haiku zvlášť!
Související
-
Jan Cempírek: Kaštanové potěšení
Padají od září do listopadu a každý je má rád. O čem je řeč? Přeci o kaštanech. Milují je děti, puberťáci i vetché osoby obou pohlaví. Také já se na ně každý rok těším.
-
Jan Cempírek: Nejlepší cestování je ve dvou
Dnes je cestovatelem téměř každý. Nechme ale protentokrát stranou týdenní výpady do Hurghady a pojďme se věnovat pravému cestování, objevitelskému.
-
Jan Cempírek: Jak jsem přešel do ilegality
Začalo to nenápadně. Zkraje léta jsem jel v Budějcích na kole, u Maláku nevybral zatáčku a bác! Už jsem letěl a za chvíli se válel na zemi s roztrženým rtem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.