Jiří Hájíček: Selský baroko. Genealog Pavel hledá pisatelku udavačského dopisu z 50. let, kdy jihočeský venkov ničila násilná kolektivizace
Sedmatřicetiletý genealog Pavel Straňanský se živí sestavováním rodokmenů především pro zámožné emigranty, kteří hledají své kořeny. Jednoho dne se dostane k neobvyklé zakázce. Má rozplést spletitý příběh z doby kolektivizace jihočeských vesnic. Putuje po kraji, aby v kronikách a výpovědích pamětníků odhalil udání, které v 50. letech přivedlo několik sedláků do vězení. Kořeny zla však sahají až do současnosti a staré křivdy stále nejsou zapomenuty.
Román Selský baroko vyšel v roce 2005 v nakladatelství Host a je inspirován historií rodiny Jiřího Hájíčka, i proto autor knihu věnoval svému otci.
I přes tuto prvotní inspiraci ale strávil hodně času rešeršemi. Jak vzpomínal v jednom z rozhovorů, procházel kroniky obcí, listoval v oblastním archivu v Třeboni knihami narozených, zemřelých, farními matrikami. Dnes už je spousta těchto pramenů dostupná na internetu, ale to už prý není to pravé dobrodružství.
Jiří Hájíček za svůj venkovský román Selský baroko získal v roce 2006 cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Ve stejném roce byla natočena i rozhlasová četba na pokračování. Ve studiu v Českých Budějovicích román načetl herec Ondřej Volejník.
Jiří Hájíček
Jiří Hájíček (1967) vyrůstal na jihočeském venkově, dnes žije v Českých Budějovicích. Sám sebe považuje za jihočeského patriota, témata pro svoje romány tak hledá a nachází výhradně na jihu Čech.
Za román Selský baroko (2005) o kolektivizaci venkova v 50. letech získal cenu Magnesia Litera. Román Rybí krev (2012), pojednávající o osudech vesnic a lidí zasažených výstavbou jaderné elektrárny Temelín na přelomu 80. a 90. let, byl v soutěži Magnesia Litera oceněn jako Kniha roku. Volnou trilogii z jihočeského venkova uzavírá Dešťová hůl (2016).
Román Plachetnice na vinětách (2020) se odehrává v Praze, v Českém Krumlově a částečně také na jihočeském venkově. Na jihočeskou vesnici, která musí odolávat tlakům velkého zemědělského byznysu, zavede zatím poslední autorův román Drak na polní cestě (2024).
Jihočeský venkov se jako místo děje objevuje i v povídkách z let 1995 až 2014 sebraných do výboru s názvem Vzpomínky na jednu venkovskou tancovačku. Povídky Jiřího Hájíčka najdeme v různých antologiích, publikuje je také časopisecky.
V poslední době udělal od prózy krok směrem k poezii. Kdysi s verši v pořadech Mirka Kováříka začínal. Dnes se díky japonskému haiku k poezii opět vrací.
Jeho první sbírka haiku vyšla v jeho domovském nakladatelství Host v roce 2018 pod názvem Muž na pokraji vzplanutí s podtitulem Haiku z diáře 2017-2018. O čtyři roky později vydalo stejné nakladatelství jeho druhou sbírku haiku Muž pod černým deštníkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
