Baví mě jak vymyslet zkoušku, jak to udělat, aby děti byly motivované, aby tam chodily rády a aby je to bavilo, říká sbormistr Lukáš Holec

To je krátká charakteristika hosta tohoto vydání pořadu Jihočeši. A jak to bylo s muzikantskou cestou Lukáše Holce? Cesta ho vedla z Prachatic, ze studia tamního gymnázia na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích.

„V roce 1992 jsem byl na praxi v Základní škole Netolice u Evy Dudkové, úžasná paní, která tam měla sbor. A tenkrát jsem si říkal, že bych toto jednou rád dělal,“ vysvětlil sbormistr Lukáš Holec začátek své sbormistrovské cesty.

Práce s pěveckým sborem je podle Lukáše Holce obor, který je založený na vzájemném respektu. „Pokud tam ty lidi chtějí chodit, tak to vyžaduje, že jsou soustředěni. Já musím pracovat na tom, aby se to soustředění učili, a to mě jako celoživotně baví, jak to poskládat, jak vymyslet zkoušku, jak to udělat, aby děti byly motivované, aby tam chodily rády, aby je to bavilo a aby dokázaly v mnoha případech překonat únavu a různé nepříznivé věci a přijít zas,“ řekl Lukáš Holec.

V současné době vyučuje Lukáš Holec také didaktiku hudební výuky, pěveckou výchovu, hudební pedagogiku a další obory na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity.

Je rozdíl učit, a nebo učit učit, jinak řečeno, je rozdíl vyučovat děti a budoucí pedagogy?

„Je to rozdíl. A jelikož učím 33 let a na fakultě učím učit tři roky, tak mi to nepřijde už tak složité, protože za těch 30 let učení jsem ochutnal s dětmi od čtyř do 20 let vlastně to gró, co se v té hudební výchově dá potkat. A tak mám pocit, že můžu ve spoustě situací říct, jak děti reagují, co se mi osvědčilo,“ dodává Lukáš Holec.

Celý rozhovor si poslechněte online včetně písniček skupiny Spolektiv.