Andrea Poláková
Připravuje články a další materiály pro webové stránky stanice.
Co dělám v rozhlase:
Starám se o to, aby se posluchači mohli vrátit k tomu, co jim uniklo v éteru, a našli i něco navíc. Spravuji webové stránky a facebookový profil stanice. Pravidelně tak mimo jiné doplňuji audio archiv odvysílaných pořadů, zpracovávám a upravuji články a zveřejňuji zajímavosti, na které při své práci narazili naši redaktoři.
Před rozhlasem:
Po absolvování pedagogické fakulty Jihočeské univerzity jsem několik let pracovala jako redaktorka Českobudějovického deníku. Český rozhlas mi přinesl do pracovního života zajímavou změnu a především možnost poznat, jak funguje úplně jiné médium. Kromě pozice webeditorky jsem si krátce vyzkoušela i práci v redakci zpravodajství.
Co mě baví:
Ve svém volném čase nejčastěji sahám po knize nebo usedám k dobrému filmu. Za kulturou ráda také chodím do divadla. V létě pak s chutí vytahuji kolo nebo in-line brusle a vyrážím do přírody po krásné českobudějovické rovince.
Všechny články
-
Mlynář Nechoďdomů, soused Jebavej a chalupník Neškodnej žili v 17. století ve Veselí nad Lužnicí
Tomu, kdo chce zjistit hodně podrobností o svých předcích, může velmi pomoci soupis podaných podle víry vydaný roku 1651. Ten vznikl po třicetileté válce.
-
Svobodné matky musely v minulosti prosit za odpuštění. Lidé je také posypávali peřím a bičovali
Při sestavování rodokmenu může někdo narazit na skutečnost, že v matrice není uveden otec. Svobodných matek totiž bývalo v minulosti více, než si možná myslíme.
-
Její babička viděla kometu, ona o tom snila také. I tento moment přivedl Janu Tichou k astronomii
Jméno českobudějovické rodačky Jany Tiché nese planetka 5757. Ona sama šéfuje komisi pro pojmenovávání vesmírných těles a od roku 1992 také hvězdárně v jihočeské metropoli.
-
Špačkovi žijí v Soběslavi od 15. století, z Německa do města přišli Kovář a Vlk, Mokrý byl z Mokrého
Soběslav na Táborsku v minulosti patřila do třeboňského panství. Město byla velmi spjaté s rožmberským rodem, zvláště posledním mužským potomkem Petrem Vokem z Rožmberka.
-
Pro film Sněženky a machři se nepovedlo sehnat kombinézy, což je nakonec dobře, říká scénografka
Kristina Novotná coby scénografka vytvořila téměř 200 inscenací v českých a moravských divadlech, navrhla například také kostýmy pro film Sněženky a machři.
-
Zachránil život knížeti, za to chtěl do lesní služby. Tak se Palečkovi stali mysliveckým rodem
Nejvýše postaveným lovcem v zemi býval v minulosti nejvyšší lovčí. Poprvé je tato funkce doložena už na konci 12. století. Dále v hierarchii následovali lovčí v obvodech.
-
Nesvětí svátky, vybili dvůr a chtěli faráři namlátit. V Hrdlořezích žili lidé s divokou krví
Vesnice Hrdlořezy leží nedaleko Suchdola nad Lužnicí. Podle profesora Profouse, který se zabýval místními jmény, je název odvozený od toho, že se jednalo o ves rváčů.
-
Jižní Čechy jsem poznal dokonale, přesto mě pořád překvapují, říká novinář a mluvčí František Kotrba
František Kotrba sbíral první novinářské zkušenosti v českobudějovickém rozhlase, pak na dlouhé roky zakotvil v redakci tehdejší Jihočeské pravdy. Nyní je tiskovým mluvčím.
-
Poštmistrovství bylo velice výnosným povoláním. Úřad se často předával dědičně v jedné rodině
Historie poštovní služby sahá do středověku. Své posly nejprve měly šlechtické rody, kláštery, města či cechy. Většinou využívaly poddaných. Poslové chodili převážně pěšky.
-
Když jsem viděl poklady fotografa Seidela, bylo jasné, že práci nemůžu odmítnout, vzpomíná kurátor
Badatel, fotograf, odborník na technologii dřeva a konstrukci nábytku, včelař a v neposlední řadě kurátor Musea Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. To je Petr Hudičák.