Nesvětí svátky, vybili dvůr a chtěli faráři namlátit. V Hrdlořezích u Suchdola žili lidé s divokou krví

Jihočeský genealog Alois Sassmann podle svých slov po dlouholetém bádání v archivech tento názor potvrdil. „Například již roku 1433 se zde sedláci jmenovali Divoký, Viselec, tak se říkalo synovi oběšeného, Kvalt, to je od německého slova násilník. Navíc existuje dochovaná stížnost suchdolského faráře ještě z doby před husitskými válkami, který píše, že místní nesvětí svátky, nezpovídají se, že mu vybili dvůr, chtěli mu namlátit. Takže Hrdlořežští mají předky s divokou krví,“ říká.

O rodech z Hrdlořez toho lze zjistit poměrně mnoho. Díky tomu, že Schwarzenbergové pečlivě uchovávali písemnosti ze svého třeboňského panství v archivu, dnes například víme, že kolem roku 1450 zde hospodařili sedláci Sazema, Mach, Viselec, Kvalt, Hám, Januch nebo Vít.

Celé panství silně poznamenala třicetiletá válka. „V archivu v Třeboni máme zprávu z roku 1619, která říká, že jde-li kdo po vypálených vesnicích, zřídka spatří nějakého člověka. A čísla těch ztrát byla ohromující. Písař, který objel roku 1625 celé Třeboňsko, mimo jiné píše, že v Suchdole zbyli ze 44 sedláků jenom tři, v Cepu z 26 jenom čtyři a v Hrdlořezích hospodaří z 12 sedláků jenom dva. Na celém panství bylo zničeno 949 usedlostí,“ uvádí Alois Sassmann.

Čtěte také

Stovky let zůstali na stejném gruntě sedláci Stoličkovi ze Zahorčic a Holičtí z Kostelní Radouně

Lidé utíkali ze zničených vsí do lesů, kde se schovávali. „Správce panství, hrabě Vilém Slavata pořádal na tyto uprchlé sedláky přímo hony. Chytali je do sítí a v poutech přiváděli zpátky na usedlosti, aby hospodařili. Ale člověk se umí otřepat z lecčehos a navíc noví majitelé Schwarzenbergové panství velmi zvelebovali, takže roku 1677 žilo v Hrdlořezích 80 lidí a roku 1700 už 113 obyvatel, což bylo poměrně dost,“ dodává genealog.

Farní kronika pak z pozdější doby zmiňuje vystěhovalce do Ameriky. Uvádí, že v letech 1856 a 1857 odešlo do Severní Ameriky, a to nejvíce do města Chicaga, patnáct rodin ze suchdolecké farní osady. Z Hrdlořez se odstěhovali například Čadovi.

V kronice můžeme číst ale i jeden kriminální příběh. „V říjnu roku 1889 utloukli dva výrostci z Hrdlořez Vojtěcha Sazmu, stalo se tak v noci u selské usedlosti číslo popisné 7. Jeden z vrahů byl odsouzen na 18 let a druhý na 15 let do těžkého žaláře. Pak je ještě v pozdějších letech v kronice připsáno, že jeden z pachatelů zemřel ve vězení několik dní před propuštěním a druhý trest přestál,“ vypráví Alois Sassmann.