U některých cest stojí zvláštní kamenné sloupy. Jsou to staré dopravní značky
Když si pozorněji prohlédnete křižovatku uprostřed Strážkovic na Českobudějovicku, všimnete si, že tu kromě obvyklých dopravních značek stojí kamenný sloup. Jedná se o pozůstatek historického dopravního značení.
Sloup od roku 1846 ukazoval pocestným, kudy se mají dát, pokud chtějí jet na Třeboň, Nové Hrady, České Budějovice nebo Český Krumlov. Rozcestník byl původně nabílený s vytesanými a černou barvou zvýrazněnými písmeny.
Ve Státním okresním archivu České Budějovice se dodnes dochoval například výkres na pořízení tohoto rozcestníku. „Díky tomu víme, že ho navrhoval městský stavitel Josef Bednařík,“ uvádí ředitel Daniel Kovář.
Ve Strážkovicích bývala křižovatka takzvaných komerčních cest. „V době Marie Terezie začala vznikat síť silnic moderního typu. Jednak šlo o základní cesty, které spojovaly důležitá města, a pak silnice, kterým se říkalo komerční. Jak už název napovídá, jejich účelem bylo svést obchodní dopravu odněkud někam,“ popisuje Daniel Kovář.
Další pozůstatek starého dopravního značení je u silnice ve Veselce nedaleko Jedovar. Opět se jedná o kamenný sloup, ale tentokrát je to pečlivě opracovaný hranol. „Je to dopravní značka z období kolem roku 1850, takzvaná čuba,“ vysvětluje archivář.
Čtěte také
Název čuba je zkomoleninou německého výrazu pro lyžinovou brzdu. „Tu formani nebo povozníci vozili s sebou na voze a v případě, že se blížilo nějaké nebezpečné klesání, ji přivazovali řetězy pod kola. Pak se kola netočila, vůz jel smykem, a tím brzdil. A právě tahle dopravní značka u silnice upozorňovala, že je třeba brzdu nasadit,“ doplňuje Daniel Kovář.
V českobudějovickém archivu se dochovaly různé staré dokumenty, které se týkají výstavby silnice mezi Třeboní a Holkovem, kde byla stanice koněspřežky. Panství, přes která silnice vedla, ji nejen financovala, ale ležela na nich také samotná příprava, výkupy pozemků, vyměřování, trasování i zajištění stavebních prací. Dokládá to řada písemností, rozpočtů a účtů.
Zajímavý je podle Daniela Kováře například dopis týkající se trasování silnice, která dodnes vede z Ledenic přes Trocnov na Římov a Holkov. „Dopis z roku 1841 oznamuje, že se bude trasování provádět. Přitom platilo, že čím méně zatáček, tím lépe. Položilo se pravítko na mapu, udělala čára, a kdo měl v trase pozemek, musel ho přenechat. Neznáme žádné případy, že by se proti tomu nějaký sedlák vzepřel,“ doplňuje.
Pohled do historie cest přináší magazín Vltavín. Dále připomíná bitvu u Kresčaku, kde společně s Janem Lucemburským padl i jeden důležitý Jihočech.
Související
-
Co dělal Jan Žižka před husitskými válkami? Ve starých spisech se příliš indicií nedochovalo
Pomník s podobiznou Jana Žižky stojí ve vesnici Čeřejov na Českobudějovicku. Slavný vojevůdce, který se narodil v nedalekém Trocnově, tu totiž ve 14. století měl statek.
-
Od horníků v krizi úředník levně koupil pozemky u Budějovic a postavil na nich zámeček Lustenek
U Rudolfova nedaleko Budějovic stojí zámeček se zvláštním jménem Lustenek, říká se mu také Děkanský dvůr. Jeho stavitel ale získal pozemky díky trochu sporným spekulacím.
-
Spis v archivu odhaluje historii tvrzí v okolí Budějovic. V krajině jsou stále jejich pozůstatky
Rejstřík příjmů za prodej cihel z budějovické městské cihelny v době kolem roku 1580. I takový dokument se dochoval v archivu. Prozrazuje mnohé o historii města a okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
