Jiří Březina starší

Jako asi všichni Češi si užívám posezení u ohně. Určitě to znáte: pohoda, klid, povídá se, prostě letní idyla.

Očkování proti covidu nevypadá na moc příjemné téma. Po všem tom covidovém chaosu jsem se také k očkovacímu centru blížil trochu ostražitě.

Přiznám, že dárcem krve jsem se nestal z ušlechtilých důvodů, ale čistě z hecu. Byli jsme v prvním ročníku na vejšce, čerstvě vylítlí z domova a nevěděli jsme, co roupama.

Koupil jsem si kalhoty. To samozřejmě není žádná senzace, ale poslouchejte dál.

Možná ani nevíte, že dnes má svátek vaše kolo. V kalendáři to asi nenajdete, ale je to oficiální, dokonce posvěcené OSN.

Když jsem si před léty začínal hrát s počítači, netušil jsem, že jednou budou slavit svátek. Ostatně netušil jsem toho daleko víc.

Budějovické sídliště Máj není zrovna nóbl adresa, ale nejmíň jednu výhodu má – Vrbenské rybníky jsou co by kamenem dohodil.

Je 30. dubna, den, kdy se v Čechách pálí čarodějnice. Občas si vzpomínám, jak jsme je před léty pálili my.

Vyrostl jsem v době před internetem, a díky tomu přečetl dost knih. Ne všechny jsem dočetl až do konce a k mnoha jiným by mě nenapadlo se vrátit. Třeba knihy Dana Browna.

Říká se, že pokrok nezastavíš, a opravdu na první pohled se zdá, že se všechno kolem nás neustále vyvíjí a mění k lepšímu.