Jiří Březina starší: Vražedná psí plemena
Určitě víte, co to jsou „bojová psí plemena“. Psi samý sval, šlechtění k agresivitě a útoku, psi, kteří přetrhnou řetěz a prokoušou se plotem, jen aby vám mohli skočit na hrdlo a nemilosrdně vás zadávit.
Takový obraz je aspoň pravidelně podporován novinovými články, a když už to píšou v novinách, bude to určitě pravda. Leckde už ta prokletá plemena zakázali, jenže u nás ne, a tak jsme ohroženi na každém kroku. Moje zážitky ale tenhle obraz moc nepodporují.
Když se podíváte na jakýkoli seznam bojových plemen, na prvním místě podle abecedy bude asi japonská Akita Inu. Jednu fenku toho plemene máme náhodou v rodině. Postavou budí respekt, ale jako bojovník se vůbec nepovedla.
Neznám hodnějšího a klidnějšího psa. Je nebezpečná akorát při vítání, kdy se na mě vrhá s hrůzostrašným vytím, aby mi olízala tvář. Jednou to s vřelostí přehnala a škrábla mě zubem do brady, samozřejmě nerada a viditelně ji to mrzelo. Jinak je jako beránek, kromě vítání si potrpí i na loučení a nade všechno miluje drbání.
Další příklad z poslední doby. Dorazili jsme na rekreační chatu a ze dveří se nám naproti řítil další vyhlášený zabiják, stafordširský bulteriér. Bez vodítka, bez náhubku se hnal, co mu křivé nohy stačily. Zůstal jsem stát a smířil se s osudem.
Jenže i tahle fenka, kterou jsem později poznal jako Bertu, se chtěla jen pořádně přivítat. Když mi energicky olízala každý centimetr holé kůže, pevně, ale neobyčejně jemně mě chytila zuby za zápěstí a táhla si mě k chatě. Zřejmě proto, že jsem se nebránil, zůstal můj život zachován. Zato jsem na zbytek pobytu upadl do otroctví a každý večer musel Bertu vytrvale drbat, šimrat a hladit, zatím co ona blaženě přivírala oči tak dlouho, až usnula.
Na základě těchto zkušeností se přidávám k hlasům, že s těmi bojovými plemeny by se mělo něco dělat. Ono od toho nekonečného drbání vážně bolí ruce.
Související
-
Jiří Březina starší: Den bez nákupů
Myslím, že na tom ještě nejsme nejhůř, když si můžeme určovat den, kdy se nemá nakupovat. Znamená to dvě věci: pořád máme co kupovat a pořád máme za co.
-
Jiří Březina starší: Tolerance
Strojírenství se odjakživa pere s nepřesnostmi. Bylo by krásné, kdyby všechny pětimilimetrové díry měly průměr 5,00 a nic než nuly bychom ani na dalších místech nenašli.
-
Jiří Březina starší: Sámoška
Získávat potravu nákupem místo pěstování nebo lovu, to vypadá jako náramný pokrok. Často ale vypadnu ze supermarketu víc zdrchaný, než kdybych si ty brambory sám nakopal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
