Martina Adlerová: Výchova dětí
Moje kamarádka je svatá žena. Má tři syny a manžela a o všechny se vzorně stará. Vaří, peče, dům jako klícka, děti jako ze škatulky. Kromě toho chodí do práce, angažuje se v charitě a vede pěvecký sbor.
A tahle multifunkční žena a supermatka dorazila na kafe a hned ve dveřích se málem zhroutila z pocitu selhání. Po deseti minutách pláče z ní vylezlo, že byla s nejstarším synem ve věku 12 let na pravidelné prohlídce u lékaře.
Den předtím mu kladla na srdce, aby přišel včas, připravila mu čisté bílé ponožky a novou košili.
Syn dorazil o hodinu později, košili měl nacpanou v tašce, na sobě propocené triko z tělocviku a bílé ponožky úplně černé, protože si ten den zapomněl tenisky, ale i tak hrál s klukama fotbal.
Kamarádka se nejdřív propadala hanbou, ale pak se vzchopila a poprvé v životě dala svému chlapečkovi pohlavek.
Následně se svého činu zhrozila.
Mezi dvěma vzlyky mi sdělila, že za tohle by jí v Norsku děti odebrali, a plakala dál.
Jiný můj kamarád, dřevorubec z Krkonoš, přerazil v hádce o svou osmnáctiletou dceru mop na vytírání podlahy. A ještě na ni zařval, že příště si dojde pro sekyru. Je zajímavé, že se pak necítil špatně, ani neplakal, vzal si motorovou pilu a odešel kácet stromy. Dcera mu pak přinesla do lesa svačinu. V horách se žije jinak.
Z toho vyplývá jediné:
Pokud máte doma nesnesitelné dítě, nejezděte do Norska.
Pošlete své děti do Krkonoš.
Dokud je čas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
