Jan Štifter: Rekreant
Jestli něco fakt nemám rád, je to slovo rekreant. Třetím rokem jsou z nás chalupáři, ale vůbec ne rekreanti; a přitom to slyším pořád, v naší vsi je jen pár trvale obydlených domů, většinou tu jsou rekreanti.
To už radši lufťáci. Nebo Budějčáci. Protože rekreant sedí na zahrádce, cucá pivo nebo sodovku a odpočívá, lelkuje, rekreuje se.
Chalupa je dům jako každý jiný, s o to větší dřinou, protože se veškeré práce smrsknou zpravidla na dny volna, sobotu a neděli.
Zatímco rekreant šumavského hotelu vede diskusi, jestli nad kopcem krouží orel mořský nebo orel vazoun, připravuje chalupář dřevo na zimu, odstraňuje mech ze střechy, stojí na štaflích a češe jablka nebo se ryje v záhonu; já tam zase většinou nacházím prostor na psaní.
Ale rekreace? To je jako najít si druhou práci a říkat, že to je proto, abychom si chodili taky někam odpočinout. Nechme, snažně prosím, slovo „rekreant“ jen hotelům a penzionům, nechme ho letoviskům, odevzdejme ho dovolené, nebo ho klidně odložme do propadliště dějin, věnujme ho Marvanovi a Andělovi na horách.
V naší vsi je jen pár trvale obydlených domů, většinou tu jsou… doplňte sami, děkuji.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
