Jan Štifter: Tak co to bude dneska

4. březen 2026

Rozhlasový sloupek

Rád vzpomínám na ten krámek na Rudolfově, nahoře na Vesce, myslím, že ho měli nějací Kubíčkovi, a byl to klasický pultový prodej: Tak co to bude dneska?

Zákazník si nadiktoval, zaplatil, odnesl nákup domů. Tam ještě nepustili zákazníka ani ke zboží – a dnes už zkoušíme obchody, kde je zákazník jedinou živou osobou v prostoru: bez prodavače, pod dohledem kamer.

Nakupujeme z obýváku nebo koupelny, syn už si nezkouší boty v prodejně, ale dostává balíčky od kurýra a zase je vrací, je to jinak – a asi to není špatně, jenom je to zase o něco míň můj svět.

Rozhodl jsem se proti tomu bojovat alespoň na půdě knihkupectví: myslím, že jsem si ještě v životě neobjednal novou knihu, aby mi přišla poštou, držím si malý okruh knihkupectví, do kterých se rád vracím – kde sleduji novinky, kde rád nakupuji, kde se občas ozve ta stejná věta, jakou jsem slýchal jako kluk u Kubíčků: Tak co to bude dneska?

Listuji, vracím knihy do polic a náhodou objevuji – to je kouzlo hledání, člověk najde i to, co nehledal. Že je to dražší? Zase neplatím poštovné, nenutím kurýra šlapat na kole a stepovat před naším domem.

Myslím, že v té ceně je naopak úsměv prodavačky a třeba odpolední kroužky jejích dětí. Teplo těch obyčejných věcí jako je pár vět o nových knihách. Kniha z ruky do ruky, doporučení.

Mám to rád – dokud z Budějovic nezmizí poslední knihkupectví, je svět ještě v pořádku. Pak asi začnu všechny ty knihy číst podruhé.

autor: Jan Štifter | zdroj: Český rozhlas