Jiří Březina starší: Tolerance
Strojírenství se odjakživa pere s nepřesnostmi. Bylo by krásné, kdyby všechny pětimilimetrové díry měly průměr pět celých nula nula a nic než nuly bychom ani na dalších místech nenašli.
Ale takhle to v reálném světě nechodí. I velmi přesná vrtačka vyvrtá každou díru nepatrně jinou a pokud se v ní má točit hřídel, musí být ta díra o nepatrný ždibec větší. Už proto, že ani hřídel, který do ní přijde, nebude vždycky úplně akorát.
Aby stroje fungovaly bez zadření a havárií, musí se při jejich návrhu počítat s tím, že rozměry dílů se budou pohybovat v určitém rozmezí, kterému se říká tolerance. Je to sepsáno v mimořádně nezajímavých dokumentech zvaných normy a každý, kdo takový díl použije, ví, s jakou nepřesností má počítat.
Přísně vzato, neplatí to vždycky. Technika pokročila a přesnost výroby se dnes dá zlepšovat až na samou hranici dokonalosti. Tedy do stavu, kdy se můžeme spolehnout na to, že pětimilimetrová díra bude měřit na chlup pět nula nula, ani míň, ani víc.
Přestože ale takové součástky lze vyrobit, málokdo je požaduje, protože jsou neskutečně drahé. Najdeme je jen na místech, jako jsou třeba kosmické lodi, kde by oprava byla daleko dražší, anebo by na ní mohlo být pozdě.
Většinu z nás strojařina neživí, a tak je pro nás slovo tolerance spíš synonymem lidské snášenlivosti. Vlastně je to dost podobné. I u lidí je třeba počítat s tím, že nejsme všichni stejní, a kdo automaticky předpokládá opak, nejspíš také směřuje k havárii. Vzít na vědomí vzájemné rozdíly a nedělat z nich přehnaný problém je jedna ze záruk, že se ze světa nestane horší místo, než je teď.
Ale i tahle tolerance má výjimky. Nikdy bychom neměli tolerovat nenávist, násilí a jiné projevy zla, protože i oprava jejich následků může být drahá. Pokud na ní nebude pozdě.
Související
-
Jiří Březina starší: Sámoška
Získávat potravu nákupem místo pěstování nebo lovu, to vypadá jako náramný pokrok. Často ale vypadnu ze supermarketu víc zdrchaný, než kdybych si ty brambory sám nakopal.
-
Jiří Březina starší: Běžci a běžci
Sledujete, jak moc se teď běhá? Kdykoli jdu kolem Vrbenských rybníků, dupe po jejích hrázích jeden běžec za druhým a dává mi šanci ke zkoumání svého stylu.
-
Jiří Březina starší: Podzimní paleta
Je podzim a užíváme si barevnou paletu, kterou jako by se nám příroda snažila vynahradit ztracené léto. Hlavní roli v tomhle představení samozřejmě hrají stromy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
