Strakoničtí souvěrci. Vzpomínky na dětství strávené na začátku 20. století v židovské komunitě ve Strakonicích
Útlou vzpomínkovou knížku Strakoničtí souvěrci dopsal Robert Ehrmann krátce před smrtí v roce 1956 v Kanadě. Drobné črty, stejně jako bezprostřední, malířsky nezkušené doprovodné kresby, vznikaly s velkým časovým odstupem od období, na které vzpomíná. Byl to dárek pro nemocnou manželku.
Ehrmannovy vzpomínky na dětství strávené na začátku 20. století v židovské komunitě ve Strakonicích vypovídají o klidném křesťansko-židovském soužití v době rakousko-uherské monarchie, o tichém respektování jinakosti židovské komunity na jihočeském maloměstě.
To ale nevylučuje třeba pochopitelné konkurenční pnutí mezi židovskými a křesťanskými obchodníky nebo drobnou závist malých židovských dětí směrem ke křesťanským vrstevníkům o Vánocích. A pak je tu ještě reflexe nejznámějších židovských svátků.
Knížka Strakoničtí souvěrci vyšla poprvé tiskem až v roce 1998. Pětidílnou rozhlasovou četbu na pokračování natočila v roce 2001 režisérka Hana Kofránková, text načetl rozhlasový režisér, herec a překladatel Josef Červinka.
Robert Ehrmann
Robert Ehrmann se narodil v roce 1894 ve Strakonicích do rodiny židovského obchodníka s galanterním zbožím. Jeho nejstarší bratr Otto byl otcovým nástupcem v obchodě, druhý bratr Leopold se stal známým funkcionalistickým architektem působícím například v Chicagu. Prvorozený Otto zemřel za války v Osvětimi, maminka v Terezíně.
Nejmladší ze tří bratrů Robert po ukončení měšťanky odešel ze Strakonic a nastoupil jako praktikant do továrny na zemědělské stroje v Roudnici nad Labem, kde se postupně vypracoval až na ředitele.
Oženil se s Amalií Adolfínou Abelesovou z Loun (její sestra byla manželkou spisovatele Františka Langera) a společně v roce 1939 uprchli před hitlerovským nacismem nejdříve do Francie a poté přes Tunis a Casablanku do kanadského Montrealu, kde zůstali i po válce.
Robert Ehrmann zemřel v roce 1956.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.