Jiří Březina starší: Neznámí vynálezci

Gutenbergova olověná písmenka nahradila fotosazba, žárovku se žhavým vláknem už skoro nekoupíte a parní stroj uvidíte leda při jízdě historického vlaku. Jména jejich vynálezců ale zůstávají živá, což si nejlíp pojistili Watt a Bell, kteří po sobě nechali pojmenovat fyzikální jednotky.

Jak pokrok pádí, používáme stále nové věci, které toho zvládnou čím dál víc a občas připomínají zázrak. Také mají své vynálezce, ale jejich jména nám nic neříkají.

Znáte jméno Nick Holonyak? Měli byste, protože vynalezl světelnou diodu neboli ledku, kterou se za chvíli bude svítit všude.

Nebo Steve Sasson? Ten dal dohromady první digitální fotoaparát, a už to bude padesát let. Pravda, jeho slávu trochu přibrzdil fakt, že byl zrovna zaměstnancem světového výrobce fotografických filmů. Šéfové ho určitě neplatili za to, aby své firmě kazil obchody.

Gabriel Voisin? Také nic? A přitom jeho ABS máte určitě v autě.

Mohl bych pokračovat dlouho. První laserovou tiskárnu dal dohromady jakýsi Gary Starkweather, kávovar na espresso sestrojil Ital Luigi Bezzera a sucháče na vašem oblečení vděčí za existenci Švýcarovi jménem George de Mestral. Vsadím se, že ani jejich jména neznáte.

Slavných jmen bude ubývat tak či tak. Většina nových věcí, které používáme, je už příliš složitých na to, aby je vymyslel jeden člověk. Třeba na vynálezu plochého displeje LCD, kterých máte doma nejmíň deset, pracovalo tolik lidí, že by se vám domů určitě nevešli. Podobné je to s wifinou a mnoha dalšími vynálezy naší doby.

Moderní vynálezci mají prostě smůlu, na zapamatování je jich moc. Snad s výjimkou mobilního telefonu, který, jak si možná vzpomenete, jako první zprovoznili Mach a Šebestová. Jenom mu říkali utržené sluchátko.