Pavel Kroneisl

Máme kamaráda Honzu, který bydlí v nedaleké osadě Pasečná. Čas od času k nám zajede na kafe. Nejdřív ale dopředu zavolá. V tu chvíli náš jezevčík Black zpozorní...

Letošní šumavská zima je poněkud zvláštní. Přišla vcelku nenápadně už v listopadu – drobný mráz a pozvolné sněžení. A najednou bác, nasadila tvrdý kalibr, mínus 18 stupňů.

Adventní čas mám moc rád. Byly doby, kdy se u nás o adventu oficiálně vůbec nemluvilo. I před Vánoci zůstávalo vše šedivé a nijaké.

Když jsme budovali domek, dával jsem pozor, abychom nebyli odkázáni pouze na jeden druh energie. Máme kamna na dříví, pomocné elektrické přímotopy a sporák na propan butan.

Poslouchal jsem nedávno kamaráda, jak líčil jeden svůj neveselý životní zážitek s takovou dávkou nadsázky a humoru, že jsme všichni kolem doslova řvali smíchy.

Ondy ráno jsem si chtěl obléci ponožky a zjistil jsem, že je v nich nepatřičný otvor. Ihned mi bleskly hlavou dvě vzpomínky. Jedna na televizní skeč Luďka Soboty.

I k nám na Šumavu už dorazil podzim. Buky se touto dobou vždycky nádherně vybarvují a z dálky je na ně úžasný pohled. Zvláště když na horu Vysokou koukne sluníčko.

Nedávno jsem uklízel ve skříni a narazil jsem na hodně staré číslo kdysi velice oblíbeného a řekl bych do jisté míry volnomyšlenkářského časopisu Mladý svět.

Koncem srpna jsme se se ženou vypravili – tak jako to děláváme už řadu let – na chorvatský ostrov Rab. Samozřejmě jsme už dopředu slyšeli různé zvěsti o velkém zdražování.

V jednom ze svých Rozhlasových sloupků jsem nedávno mluvil o automobilové veteránské parádě v naší vsi.