Pavel Kroneisl

V rádiu, které právě posloucháte, jsem pracoval dlouho a vystřídal jsem tu několik pracovních postů. Jedním z nich byl také hlasatel.

Věřili byste tomu, že se dá televize opravit motorovou pilou? A nemám na mysli to, že se jí jednou provždy s pilou v ruce zbavíte, protože v ní stejně nic nedávají.

Přijel jsem jednou za svým kamarádem Vaškem, který trávil své volné dny na Dolní Vltavici právě při lovu candátů. Měl k dispozici pramici a svá místa velmi dobře znal.

O televizní reklamě už bylo řečeno i napsáno moc. Na každého samozřejmě působí jinak. V naší rodině je to dost zajímavé. Já televizní reklamu nenávidím.

Určitě jste už slyšeli hlášku „máte v tom hokej“, nebo „je v tom hokej“. Je tím myšleno, že je v něčem nepořádek, zmatek, neřku-li přímo bordel. Mně tohle rčení silně vadí.

Moudrý pan Jan Werich kdysi ve slavném pořadu Miroslava Horníčka Hovory H řekl: Stáří, pane Horníčku, stáří je vůl. Ve svých 72 letech mu teď dávám hluboce za pravdu.

Můj děda byl ajznboňák, tedy železničář. Jako kluka mě brával na krátké cesty vlakem, někdy dokonce na lokomotivu. Měl bych tedy mít k tomuto způsobu přepravy hezký vztah.

Když ptáčka lapají, pěkně mu…. Však to znáte. Také mě takhle lapili… To jsme s mojí ženou teprve začínali chodit. Jednou navrhla, že bychom mohli navštívit její tetu.

Kolektivní sporty se samozřejmě řídí jasnými pravidly, ale také je u nich velmi důležitá taktika. Když zůstanu třeba u fotbalu a hokeje, tak je to naprosto jasné.

Rád vzpomínám na jeden šumavský masopust, který jsem kdysi jako mladý zažil v Javorníku nedaleko Vacova. Vylouplo se nádherné nedělní ráno. No, a najednou velký kravál.