Pavel Kroneisl: Když ptáčka lapají
Když ptáčka lapají, pěkně mu…. Však to znáte. Také mě takhle lapili… Je to už hodně dávno. To jsme s mojí ženou teprve začínali chodit. Jednou navrhla, že bychom mohli navštívit její tetu na Vysočině, v Nové Cerekvi
Dohodli jsme se na neděli a já jsem to pustil z hlavy, protože organizace výletu byla na mé dívce. Když přišla ona neděle a my jsme dorazili k tetičce, ukázalo se, že o naší návštěvě nemá ani tušení, dopis od nás prostě nedorazil.
Byla to typická vesnická tetka a začala hromovat: Přivezeš poprvé ukázat kluka, ještě k tomu v neděli a já nemám doma nic, abych udělala pořádnej oběd. Nemám žádný maso, co mám teď dělat?
Chápal jsem to, protože jsem měl podobnou babičku, také na vsi, které jsme museli hlásit v dostatečném předstihu každou návštěvu, protože musela mít pro Pavlíka vždycky vepřovou pečeni v remosce.
Tetě jsme tenkrát řekli, že se přece nic neděje, že půjdeme na oběd do hospody. To jsme ovšem neměli dělat, protože to tetu rozčílilo ještě víc. Rezolutně prohlásila, bude kulajda s liškama a cmunda, tedy bramborák.
Dala nám košík a přesně nám popsala, kam máme dojít ne na, ale pro lišky. A pak to začalo. V té kuchyni v malé venkovské chaloupce to vypadalo jak v alchymistické dílně. Nejvýraznější ovšem byla ta vůně. Provázela nás i venku, když jsme se courali kolem tetiny chaloupky a já přemýšlel, jaká to asi tady musí být idyla v zimě, když je všechno zapadáno sněhem.
Přesně ve dvanáct hodin byl oběd na stole. Musím říci, že takovou kulajdu jsem do té doby a ani od té doby nejedl. Nejsem v jídle nijak vybíravý, ale tohle byla pohádka. Snědl jsem dva talíře, jak se u nás říká plné štrejchem. Těch cmund nevím, kolik bylo.
Moje žena sice vaří výborně, ale nedá se nic dělat, na kulajdu její tety z Horní Cerekve často vzpomínám. Lapily mě tehdy, lapily…
Související
-
Pavel Kroneisl: Mazaná taktika
Kolektivní sporty se samozřejmě řídí jasnými pravidly, ale také je u nich velmi důležitá taktika. Když zůstanu třeba u fotbalu a hokeje, tak je to naprosto jasné.
-
Pavel Kroneisl: Šumavský masopust
Rád vzpomínám na jeden šumavský masopust, který jsem kdysi jako mladý zažil v Javorníku nedaleko Vacova. Vylouplo se nádherné nedělní ráno. No, a najednou velký kravál.
-
Pavel Kroneisl: Kamarád pes
Máme kamaráda Honzu, který bydlí v nedaleké osadě Pasečná. Čas od času k nám zajede na kafe. Nejdřív ale dopředu zavolá. V tu chvíli náš jezevčík Black zpozorní...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
