Pavel Kroneisl: Black a televizní reklama

22. květen 2024

O televizní reklamě už bylo řečeno i napsáno moc. Na každého samozřejmě působí jinak. V naší rodině je to dost zajímavé. Já televizní reklamu nenávidím.

Rčení „Jsi blbej jak televizní reklama“ podepisuji. Mám totiž dojem, že zejména na některých televizních kanálech je souvislý proud reklamy přerušován tu částí filmu, tu částí seriálu nebo dokumentu.

Moje žena má naprosto jiný názor. Té reklama vyhovuje, protože se může vzdálit od televize, udělat si co potřebuje, a nepřijde o nic ze sledovaného pořadu. No budiž, faktem je, že to většinou stíhá, a tudíž je pro ni televizní reklama vítaná.

Zcela jasný a zásadní postoj zaujal k reklamě také náš jezevčík Black. Sledujeme dost často jeden z televizních kanálů, který má zcela specifickou a zvukově výraznou znělku reklam. Náš pes časem vypozoroval, že když zazní tyhle zvuky, žena se zvedne od televize a já většinou taky, protože si jdu třeba zakouřit. A on z toho vydedukoval, že to je vlastně čas, kdy se můžeme věnovat naplno jemu.

Teď to tedy vypadá tak, že jakmile zazní reklamní znělka, okamžitě vyrazí a hlasitým štěkotem si vyžaduje pozornost a většinou se hrne ke dveřím, protože chce na zahradu.

Náš pes televizní reklamu vnímá jako pokyn k zahájení radovánek. Sledujeme to už delší čas a musím říci, že je naprosto přesný. Třeba i tvrdě spí ve svém pelíšku, ale jakmile se ozve ten známý zvuk, okamžitě startuje. Black má na rozdíl ode mě a spousty dalších lidí prostě televizní reklamy rád.

autor: Pavel Kroneisl | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Pavel Kroneisl: Máte v tom hokej

    Určitě jste už slyšeli hlášku „máte v tom hokej“, nebo „je v tom hokej“. Je tím myšleno, že je v něčem nepořádek, zmatek, neřku-li přímo bordel. Mně tohle rčení silně vadí.

  • Pavel Kroneisl: Stáří

    Moudrý pan Jan Werich kdysi ve slavném pořadu Miroslava Horníčka Hovory H řekl: Stáří, pane Horníčku, stáří je vůl. Ve svých 72 letech mu teď dávám hluboce za pravdu.

  • Pavel Kroneisl: Cesty vlakem

    Můj děda byl ajznboňák, tedy železničář. Jako kluka mě brával na krátké cesty vlakem, někdy dokonce na lokomotivu. Měl bych tedy mít k tomuto způsobu přepravy hezký vztah.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.