Martina Adlerová: Červený hadr a ponožky
Červený hadr působí jak známo na býky jako spouštěcí mechanismus.
I lidé mají své spouštěcí mechanismy, po kterých se chovají jako urvaní ze řetězu.
Takovými spouštěči mohou být třeba politické názory. Ale i obyčejný recept na ještě obyčejnější bramboračku může být zdrojem neutuchajícího rodinného sporu.
Našemu sousedovi hrozně vadí, když se začne mluvit o domácí zelenině. Ihned nám začne dokazovat na výpočtech spotřebované vody a energie, že ta koupená vyjde mnohem levněji.
S lidmi, kteří jsou zrovna na dietě, se nemá mluvit o sladkostech, a s lidmi, kteří doufají v politickou kariéru, se nemá mluvit o volbách.
Znám manželský pár, kde je takovou rozbuškou téma letní dovolené. Pravidelně se jím rozpoutá hádka v italském stylu, s létajícími talíři a s rozbitým nábytkem. S chovateli psů nemá smysl mluvit o líbeznosti koček a učitelky na druhém stupni základních škol zase nemá smysl dráždit otázkami takzvané volné výchovy.
Mezi našimi kočkami je spouštěcím mechanismem slovo šunčička.
Psi reagují překvapivě ne na slovo kočička, ale na výraz kostička. (Je zajímavé, že slovo „granule“ je nechává chladnými.)
Ale nejsilnějším červeným hadrem jsou u nás ponožky.
Jakmile si navlékneme ponožky, signalizujeme tím psům, že se jde ven. Začnou skákat, štěkat, shazovat věci a prohánět kočky. Obléknout si ponožky znamená zamávat býkovi před nosem červeným hadrem. Doma chodíme všichni bosi.
Kdo si navlékne ponožky, je ztracen.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka