Pavel Kroneisl: Voda zadarmo
Koncem srpna jsme se se ženou vypravili – tak jako to děláváme pravidelně už řadu let – na chorvatský ostrov Rab. Samozřejmě jsme už dopředu slyšeli různé zvěsti o velkém zdražování v souvislosti s přechodem Chorvatů na euro. No, co si budeme povídat, dražší to tam je, ale není to žádná tragédie.
Ale mám odtamtud jiný zážitek k přemýšlení. Přivedla mě k němu sprcha na městské pláži. Sprcha se sladkou vodou, kterou má tento ostrov jako jeden z mála tamních ostrovů díky vlastním pramenům k dispozici, tam byla už dříve. Stála dvě kuny.
Byl jsem zvědavý, na kolik euro nás osprchování vyjde letos. Přišel jsem k ní a četl nápis 30 sec. A nenašel žádnou škvíru na vhození mincí. Chvíli jsem to študoval, ale patřičný knoflík jsem, nevím proč, nezmáčkl.
Nakonec jsem povolal svou ženu na poradu. Ta mi jemně, leč důrazně dala najevo, co jsem. Řekla: „30 sec je 30 sekund a je to zadarmo, magore.“ Zmáčkla knoflík a voda stříkala.
Bylo to fakt zadarmo, což bylo příjemné zjištění. Osprchoval jsem se a ještě chvíli jsem zpovzdálí sledoval, co ostatní turisté. A bylo to zvláštní. Přišel pán, pustil vodu, umyl si jednu nohu, počkal, až voda doteče, zmáčkl znovu, umyl si i druhou a voda tekla opět zbůhdarma do země.
Vystřídala jej slečna, umyla si brýle, počkala, za chvíli zmáčkla knoflík podruhé a nechala vodu téct do země. Kdyby museli ke spuštění sprchy použít byť jen nejmenší minci, tak by se asi chovali jinak.
Jak je něco zadarmo, tak to budeme drancovat. Odborníci sice varují před úbytkem pitné vody, ovšem může být stoh důkazů o tom, kam lidstvo kvůli podobnému zacházení s životodárnou tekutinou spěje, a nebude to nic platné.
Pokud si tohle neuvědomí každý jeden z nás, tak nám žádné foršrifty nejsou nic platné
Související
-
Pavel Kroneisl: Veteráni
Nedávno jsme měli v naší vsi na Lipně velkou atrakci. V sousedním Rakousku se konala charitativní akce, závod historických vozidel a trasa vedla po silnici u našeho domku.
-
Pavel Kroneisl: Zvířecí oči
Moje dlouholeté soužití se psy mě naučilo sledovat zvířecí oči. Naši jezevčíci totiž uměli a umějí očima mluvit. Black teď přijde ke mně a dlouze se na mě dívá.
-
Pavel Kroneisl: Kůň a já
Na koni jsem seděl jenom jednou v životě. Bylo mi osm, v Lipně nad Vltavou byl dětský den a jednou z atrakcí bylo svezení se na koni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
