Pavel Kroneisl: Žena a bomba

Propanbutanovou bombu je třeba, když dojde plyn, vyměnit. Však to znáte. Mimochodem - je zajímavé, jak se v průběhu uplynulých desetiletí měnily normy pro umístění té desetikilové bomby.

Když stavěl můj táta domek ve Svatému Janu, musel bombu umístit mimo objekt. Já jsem ji o třicet let později musel dát do jiné místnosti, než byl spotřebič. No, a dneska už ji můžete mít hned vedle sporáku.

Ale proč to všechno povídám? Existuje dost skutečných příkladů i různých povídaček o tom, co explodující plyn dokáže. A právě to měla zřejmě na mysli moje žena, když jí jedné krásné neděle došel plyn v momentě, kdy pekla v troubě maso.

Byla doma sama, tedy přesněji jen se dvěma pejsky. Ale náš jezevčík Black a borderteriér Alf našeho kamaráda Fandy jí byli jako pomocníci málo platní. Ženě tedy nezbylo nic jiného, než se pustit do výměny propanbutanové bomby sama.

A hned na začátku učinila zásadní bezpečnostní opatření. Vzala oba psy a přivázala je na zahradě co nejdále od domku. To proto, aby v případě výbuchu nepřišli k úrazu. Teprve potom se pustila do samotné výměny bomby.

Jak jsem říkal, bombu máme v jiné místnosti než sporák, a tak žádné nebezpečí výbuchu nehrozilo. Ovšem bezpečnost je bezpečnost!

Když jsem se vrátil domů a žena mi celou akci vylíčila, šel jsem se s lehkými obavami podívat, jak je bomba připojena. A zjistil jsem, že naprosto bezchybně! Ani já bych to neudělal líp. A jejími přísnými bezpečnostními opatřeními jsme se v rodině bavili ještě hodně dlouho.