Zdeněk Zajíček

Když se 28. března 1811 v Prachaticích narodil do punčochářské rodiny Neumannových syn Jan, určitě si nikdo nepomyslel, že je pro něj připravena životní dráha světce.

Zvonění na mraky se říká vyzvánění, jehož účelem bylo odehnat nepříznivé počasí. Tento zvyk má prastaré kořeny ve víře, že zlé přírodní síly lze odehnat velkým hlukem.

Víte, kde stála lidovou písní proslavená Putimská brána? V Písku, na rohu dnešních ulic Bakaláře a Fráni Šrámka. Jako jedna ze tří bran tvořila součást městského opevnění.

Přelom let 1631 a 1632 přinesl Českým Budějovicím zásadní úlohu. Z města se 22 měsíců řídil chod celého království. Přesídlily sem důležité úřady a dokonce i klenoty.

Před pěti lety mnoho českých lesů doslova převálcovala kůrovcová kalamita. Přestože způsobila značné škody, výzkum vědců nyní přinesl překvapivě dobrou zprávu.

Když si pozorněji prohlédnete křižovatku uprostřed Strážkovic na Českobudějovicku, všimnete si kamenného sloupu. Jedná se o pozůstatek historického dopravního značení.

V kopcích u Budějovic, kde dnes vede jen silnička do obce Jivno, bývala kdysi větev hlavní silnice. Zbylo po ní pár úvozů, které jsou připomínkou dávného způsobu cestování.

Obec Čeřejov leží na kopci necelé čtyři kilometry od Trhových Svinů. Vesnice se do historie zapsala především tím, že odtud pocházela manželka Jana Žižky z Trocnova.

Klenovice u Soběslavi na Táborsku se chlubí tím, že zde žil dudák František Kopšík, jehož hudební produkce je jako jedna z prvních v českých zemích zachycena na záznamu.

V nelehkém období protektorátu začala výstavba Baťových závodů v místě Velkého dvora u Sezimova Ústí. Tomáš Baťa mladší dokázal rozjet prosperující průmyslový podnik.