V lesích poškozených kůrovcovou kalamitou, žijí překvapivě bohatá společenstva rostlin, motýlů i brouků, zjistili vědci
Před pěti lety mnoho českých lesů doslova převálcovala kůrovcová kalamita. Přestože způsobila značné škody, výzkum vědců nyní přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavuje. Dá se kůrovcové kalamitě předejít? Jak to vlastně kdysi se smrkovou monokulturou začalo a je ještě potřeba mít takové rozlohy smrků? To rozebírá pořad Přímá řeč.
Biologické centrum Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích zveřejnilo článek s názvem Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy.
Autoři připomínají, že kůrovcová kalamita začala před dvaceti lety na severní Moravě, postupuje republikou k západu, gradovala v suchých a teplých letech 2014 až 2018 a přestože už zeslábla, dosud neskončila.
Na vině je změna klimatu, vysoké teploty a vyschnutí hlubších vrstev půdy, které smrk ani borovice nedokáží tolerovat. Kalamita působí značné hospodářské škody, mění tvář krajiny a nutí lesní hospodáře přehodnocovat zažité postupy.
Vědci, mezi nimi biolog Martin Konvička, uvádějí, že tomu, co se v zasažených lesích děje s rostlinami a živočichy, se ale zatím nikdo nevěnoval. Změnil to až výzkum na 45 plochách ve třech reprezentativních oblastech: Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina (konkrétně Jihlavsko) a jižní Čechy (Českobudějovicko).
Čtěte také
Odborníci zde sledovali výskyt vyšších rostlin, denních motýlů, nočních motýlů a brouků vyvíjejících se v mrtvém dřevě. Objevili překvapivě bohatá společenstva všech sledovaných skupin. A to včetně mnoha druhů dávno vytlačených z hospodářských lesů i z běžné venkovské krajiny.
Český rozhlas České Budějovice před pěti lety vysílal reportáž z jednoho kalamitou poškozeného lesa. S jeho majitelem Zdeňkem Šmídem z Doudleb jsme se vrátili zpět a za celou situací se ohlížíme nejen z pohledu vlastníka lesa jako fyzické osoby, ale i z pohledu starosty obce, která vlastní také obecní lesy.
Následně probereme historii kůrovcových kalamit a pěstování lesů s biologem Martinem Konvičkou. Celý pořad Přímá řeč, který připravil Zdeněk Zajíček, si poslechněte online.
Související
-
Desítky kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů se objevují na pasekách po kůrovcové těžbě
Kůrovcová kalamita může prospět přírodě. Po těžbě dřeva se holinách často objevují chránění živočichové a rostliny. Biologové to zjistili při monitoringu na 45 lokalitách.
-
Houba chalara ničí jasany v Píseckých horách. Napadené stromy jsou nebezpečné a musí se porazit
Parazitická houba chalara se v Česku šíří už dvacet let v lesích, městech, ale také ve stromořadích podél cest. Prevence před onemocněním zavlečeným z Asie neexistuje.
-
Vzácný brouk svižník se po letech vrátil do pískovny na Třeboňsku. Stalo se tak i díky těžařům
V pískovně Cep II se objevil vzácný svižník písčinný. Prostor pro ohroženého brouka vytvořila citlivá obnova. V Česku se v současnosti vyskytuje jen na dvaceti místech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
