Starodávná velikonoční polévka ušelo

Pokrm s tajemným názvem ušelo se připravoval ke svátkům jara už v předkřesťanské době. Má prý magickou moc a chrání člověka před zraněním a nemocemi.

Jedná se o polévku, jejíž jméno je odvozeno od slova uštknůť, tedy uřknouti nebo uhranouti. Lze se proto domnívat, že ochranné vlastnosti sloužily i proti pomluvám a zlému čarování vůbec.

Ingredience
  • 400 gramů kysaného bílého zelí
  • 150 gramů kořenové zeleniny
  • 70 gramů cibule
  • 250 gramů brambor
  • 40 gramů ovesných vloček
  • sůl
  • drcený kmín
  • 100 gramů másla
  • směs bylinek (kopřivy, popenec atd.)
  • rukola

Kysané zelí překrájejte, vložte do hrnce, zalijte vodou a přiveďte k mírnému varu. Přidejte drobně krájenou kořenovou zeleninu, cibuli a trochu kmínu. Vše velmi zvolna vařte a asi po čtvrt hodině přidejte pokrájené brambory.

Když jsou všechny suroviny téměř měkké, přidejte trochu ovesných vloček (mohou být pomleté, ale nemusí). Vločky vmíchejte, krátce povařte a následně už bez vaření nechte pod poklicí polévku deset minut stát.

V rendlíku rozpusťte máslo a vmíchejte do něho nasekané bylinky a jarní lupení (například kopřivy, petrželovou nať, pažitku, nať cibulky, výhonky řeřichy a podobně). Vše jenom kratičce zapěňte a před podáváním vmíchejte do polévky. Přidejte posekané kousky rukoly (nebo třeba polníčku) jako zelenou přízdobu.

Starodávné ušelo se jedlo po celou dobu velikonočních svátků, a to tak, že nejprve bylo docela bez tuku a následně se do něho přidávaly dostupné byliny. Pro znásobení jejich síly se posekaná zeleň nechávala lehce zpěnit na másle, pak se zakvedlala syrovými vejci a následně se vše zavařilo do polévky.

Další dny pak přišlo do polévky také uzené maso, rozpečená slanina, ale i kousky pečeně a třeba také klobásky. To už bylo na konci svátků a všichni, kdo ze společného pokrmu ochutnali, získali kromě samotné energie i všechna přičarovaná kouzla.

Související