Štěpánka Kutišová

Černá jeřabina neboli arónie je v botanice známá pod názvem temnoplodec černý. Plody mohou být nadmíru užitečné, protože si poradí s mnoha neduhy moderní civilizace.

Malé jednobuněčné organismy jako chlorella byly naší planetě již před 1,5 miliardou let. Jejich vysoký obsah zeleného chlorofylu významně přispěl k okysličení planety.

Kdo se příliš nezabývá zdravou výživou, nejspíš si pod slovem karob nic nepředstaví. Přitom to není nijak exoticky vzdálená surovina, pochází ze Středomoří.

Patří mezi nejvíce probádané léčivé byliny vůbec. Zatím bylo zjištěno, že heřmánek obsahuje 109 účinných látek. Užití heřmánku je proto mimořádně široké a všestranné.

Je dostupný téměř na každé zahrádce. Stačí nechat poporůst trávník a zpravidla ho tam najdete. K léčivým účelům se sbírá hlavně jitrocel kopinatý, ale i jitrocel větší.

Obliba máty spadá do doby dávno minulé. Lístky máty byly nalezeny i v egyptských pyramidách. Moderní věda potvrdila, že rostlina prospívá zdraví a pomáhá při řadě potíží.

Hustě větvený trnitý keř dorůstající až do výšky deseti metrů, to je rakytník. Existuje asi šest druhů, všechny kromě jediného se vyskytují ve vysokohorských oblastech.

Ohnivě červené plody šípku naznačují, že tato léčivá rostlina bude mít mnoho společného s posílením vitality. Je to jeden z nejlepších prostředků na přirozenou imunitu.

Před heřmánkem smekni a před bezem klekni. Prastaré úsloví potvrzuje, že léčivé síly bezu si lidé váží po staletí. Již dávní Keltové při stěhování keře převáželi s sebou.

Hruška je prastaré ovoce, které lidstvo pojídalo pravděpodobně již v době kamenné. Ve střední Evropě se mu mimořádně daří. Málokdo ovšem ví, že chutné plody jsou i lékem.