Štěpánka Kutišová

Ředkve jsou skvělým zdrojem výživných látek během dlouhé zimy, mohou nám však pomoci i jindy, například v předjaří, kdy se organismus připravuje na teplejší sezónu.

Oranžové lampionky mochyně židovské můžeme občas vidět jako výzdobu. Mochyně, která patří do rodu Physalis, je ale víc než jen to, tradičně se užívá i v přírodní medicíně.

Med jako oblíbené sladidlo provází lidskou kulturu po tisíciletí. Nejen, že se egyptská Kleopatra v medu a mléce koupala, ale již ve starověku to bylo i oblíbené platidlo.

Názvy goji a kustovnice čínská se v praxi běžně zaměňují a jsou jimi myšleny sušené plody oranžové až červené barvy, které jsou plné semínek a poslouží jako zdravá svačina.

Víte, že vodní meloun je z botanického hlediska vlastně největší bobule? Ačkoli nakonec patří mezi tykvovité zeleniny… Co se týče původu, jedni mluví o Asii, jiní Africe.

Libeček lékařský nemá v názvu slovo „lékařský“ jen tak náhodou. Zajímavá jsou i další pojmenování této trvalky, která na jaře vyraší lodyhy dorůstající do výše dvou metrů.

Rozmarýn je typická středomořská bylina, která se využívá ke kulinárním i ozdobným účelům. Lístky i květy obsahují řadu silic, z nichž se vyrábí hodnotný rozmarýnový olej.

Ryby, zvláště ty mořské pocházející ze studených vod, velice prospívají správné kondici a vitalitě těla. Měly by se tedy stát povinnou položkou na našich talířích.

Od 16. století v Evropě pevně zakořenil rybíz a dosud se těší velké popularitě, zvláště jako nenáročné ovoce domácích zahrádek. Patří mezi srstkovité, je příbuzný angreštu.

Až vás přepadne splín a budete zoufat nad těžkostmi světa, sáhněte po broskvích. Spolehlivě vás vysvobodí. Obsahují totiž látky, které pozitivně působí na duševní pohodu.