Obyčejná skořice neobyčejně pomůže diabetikům, ve spojení s medem také tlumí bolest
Máte rádi sladké? Pokud vaše upřímná odpověď zní ano, pak naše upřímná rada zní: Ať vás skořice provází každým dnem! Jedná se totiž o naprosto zásadní koření, které aktivizuje organismus při efektivním zpracování cukru.
Skořice je skvělou prevencí proti metabolickému syndromu. O neobyčejných účincích tohoto zdánlivě obyčejného koření by měl vědět každý diabetik. Zjistilo se, že kromě skořice podobně pomáhá i hřebíček, kurkuma a bobkový list. Skořice je však nejsilnější.
Je to tradiční starodávné koření, které si v Evropě získalo oblibu za křižáckých válek. Nicméně již mnohem dříve ji s oblibou využíval celý starověký svět. Ano, i Egypt, kde se skořice kromě jiného používala jako jedna z ingrediencí při balzamování mrtvých.
Skořice totiž patří mezi nejsilnější antioxidanty. Je zdrojem manganu, železa, vápníku a vlákniny, obsahuje sloučeniny působící vysoce antioxidačně a také protizánětlivě. Skořice snižuje hladinu tuků v krvi a brzdí enzymy zodpovědné za produkci kyseliny močové.
Starověcí Číňané a Indově důvěřovali skořici jako blahodárně působící na pleť a podporující mladistvý vzhled a také upravující menstruační cyklus ženy.
Čtěte také
V ajurvédě se tradičně využívá spojení medu a skořice na snižování bolestí všeho druhu, což potvrdila i západní věda, která publikovala studii o bezpečném a efektivním účinku skořice na redukci symptomů menstruačních bolestí ve srovnání se sice účinným, nicméně řadu vedlejších účinků přinášejícím Ibuprofenem.
Skořice má pozitivní efekt na funkci mozku a její vůně nebo skořicové žvýkačky pravděpodobně zlepšují paměť a pozornost. Pomůže i při špatném trávení, nadýmání a průjmu.
Ovšem nejvíce fascinující jsou výzkumy, které ukazují, že skořice imituje funkci inzulínu a zvyšuje absorpci cukru buňkami. Jeden jediný gram skořice denně snížil u pacientů s cukrovkou druhého typu množství krevního cukru až téměř o 30 procent, stejně tak i cholesterolu a triglyceridů.
Z toho všeho vyplývá jediné – obligátní šálek kávy bychom měli alespoň občas vyměnit za skořicový čaj.
Bezlepkové skořicové bochánky
- 1 šálek mandlové mouky (nebo mletých mandlí)
- 2 polévkové lžíce kokosové mouky
- ½ čajové lžičky jedlé sody
- ¼ čajové lžičky mořské, či himálajské soli
- ¼ šálku rozpuštěného kokosového oleje
- 2 polévkové lžíce javorového sirupu, nebo lžíce stévie
- 3 vejce
- 1 lžíce vanilkového extraktu
- 1 lžíce javorového sirupu
- 1 lžíce rozpuštěného kokosového oleje
- 1 lžíce skořice
Ve velké míse smíchejte první čtyři ingredience.
V jiné misce rozmíchejte další čtyři ingredience.
Obsah obou misek smíchejte dohromady.
Formu na muffiny vytřete máslem, nebo kokosovým olejem. Lžící vykrajujte hmotu a plňte jí formu (z uvedené dávky upečete asi 4 větší bochánky, počítejte, že pečením trochu nabydou).
Pokapejte vršek posledními třemi smíchanými ingrediencemi.
Vložte do trouby předehřáté na 180 stupňů. Pečte maximálně 10 až 15 minut, menší bochánky třeba jen 7 až 10 minut. Nechte chvíli chladnout a vyklopte z formy.
Suché bochánky je možné před konzumací zalít zálivkou z tvarohu nebo čerstvého sýra. Chutnají však skvěle i suché, například k zázvorovému čaji.
Související
-
Bolí vás zuby? Začněte žvýkat hřebíček. Nezapomínejte na něj ani při vaření
Hřebíček se odedávna využíval na očistu dechu a ústní hygienu. Za vlády čínské dynastie Chan si lidé, kteří chtěli mluvit s císařem, museli do úst vložit hřebíček.
-
Kajenský pepř je velkým pomocníkem při hubnutí a prospívá srdci
Co kdybychom z kuchyňské zásuvky vytáhli jedno z nejběžnějších koření a použili ho na obnovení střevní stěny, zlepšení trávení i zničení rakovinných buněk? Není to nemožné.
-
Kardamom – starověká žvýkačka a protijed. Používejte toto koření, má léčivé účinky
Mezi starověké žvýkačky patřil kardamom. K čištění zubů a dechu ho využívali již staří Egypťané. Název, který lidé často komolí na kardamon, se vztahuje na tři odrůdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.