Kardamom – starověká žvýkačka a protijed. Používejte toto koření, má léčivé účinky

3. prosinec 2020

Mezi starověké žvýkačky patřil kardamom. K čištění zubů a dechu ho využívali již staří Egypťané. Název kardamom, který lidé často komolí na kardamon, se vztahuje na tři odrůdy byliny z čeledi zázvorovitých: kardamom zelený či pravý a černý kardamom Amomum a Aframomum.

Všechny odrůdy se používají jako koření i pro své léčivé účinky. Kardamom má výraznou jedinečnou chuť a intenzivní aroma. Často se používá při pečení, ale je i součástí kořenících směsí (karí, masala), přidává se do sekaných, karí a na celém světě se jím ochucuje čaj a káva.

Největší oblibu získal kardamom v arabských zemích. Pravá arabská káva se bez jeho vůně a aroma neobejde. Za původní vlast kardamomu se však pokládá Indie a jihovýchodní Asie, asi před 800 lety se dostal do Evropy.

Je napěchovaný esenciálními oleji, které mají antioxidační účinky. Zelený kardamom se v Indii používá k léčení celé řady neduhů, například bolestí v krku, tuberkulózy, zánětů a poruch trávení. Podle tradice byl kardamom protijedem na hadí i štíří jed. Takové účinky se v moderní době hodí na neutralizaci jedů chemických, na které je náš svět velmi bohatý.

Čtěte také

Tradiční čínská medicína používá kardamom k léčbě bolestí žaludku, zácpy, průjmu a dalších zažívacích obtíží. Odedávna je kardamom účinným protikřečovým prostředkem. Toto úžasně voňavé koření má také schopnost zabíjet škodlivé bakterie, které jsou zodpovědné za vznik žaludečních vředů.

Kardamom seženete v prodejně koření nebo v prodejně asijských potravin, kde zpravidla dostanete čerstvé tobolky zelené či černé odrůdy. Stejně tak je k dostání kvalitní mletý prášek. Kardamom se nejlépe skladuje v tobolkách, protože jakmile se semínka vyjmou či namelou, rychle ztrácejí vůni.

Mletý kardamom přidávejte do ovocných koláčů, čerstvě vařených ovocných nedoslazovaných kompotů, sladkých nákypů s ovocem a také do kořeněného indického čaje masala nebo do ovocného čaje.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.