Kardamom – starověká žvýkačka a protijed. Používejte toto koření, má léčivé účinky
Mezi starověké žvýkačky patřil kardamom. K čištění zubů a dechu ho využívali již staří Egypťané. Název kardamom, který lidé často komolí na kardamon, se vztahuje na tři odrůdy byliny z čeledi zázvorovitých: kardamom zelený či pravý a černý kardamom Amomum a Aframomum.
Všechny odrůdy se používají jako koření i pro své léčivé účinky. Kardamom má výraznou jedinečnou chuť a intenzivní aroma. Často se používá při pečení, ale je i součástí kořenících směsí (karí, masala), přidává se do sekaných, karí a na celém světě se jím ochucuje čaj a káva.
Největší oblibu získal kardamom v arabských zemích. Pravá arabská káva se bez jeho vůně a aroma neobejde. Za původní vlast kardamomu se však pokládá Indie a jihovýchodní Asie, asi před 800 lety se dostal do Evropy.
Je napěchovaný esenciálními oleji, které mají antioxidační účinky. Zelený kardamom se v Indii používá k léčení celé řady neduhů, například bolestí v krku, tuberkulózy, zánětů a poruch trávení. Podle tradice byl kardamom protijedem na hadí i štíří jed. Takové účinky se v moderní době hodí na neutralizaci jedů chemických, na které je náš svět velmi bohatý.
Čtěte také
Tradiční čínská medicína používá kardamom k léčbě bolestí žaludku, zácpy, průjmu a dalších zažívacích obtíží. Odedávna je kardamom účinným protikřečovým prostředkem. Toto úžasně voňavé koření má také schopnost zabíjet škodlivé bakterie, které jsou zodpovědné za vznik žaludečních vředů.
Kardamom seženete v prodejně koření nebo v prodejně asijských potravin, kde zpravidla dostanete čerstvé tobolky zelené či černé odrůdy. Stejně tak je k dostání kvalitní mletý prášek. Kardamom se nejlépe skladuje v tobolkách, protože jakmile se semínka vyjmou či namelou, rychle ztrácejí vůni.
Mletý kardamom přidávejte do ovocných koláčů, čerstvě vařených ovocných nedoslazovaných kompotů, sladkých nákypů s ovocem a také do kořeněného indického čaje masala nebo do ovocného čaje.
Související
-
Zázvor mírní těhotenské nevolnosti a je mimořádně účinný v prevenci rakoviny
Zázvorový oddenek je již běžným zbožím v každém oddělení ovoce a zeleniny. Využijme jej! Pochází z Číny a Indie, kde se jako koření používá minimálně čtyři tisíce let.
-
Nejen do polévky, libeček má širší využití. Zpestří chuť jídel a pomůže vám vyčistit tělo
Libeček lékařský nemá v názvu slovo „lékařský“ jen tak náhodou. Zajímavá jsou i další pojmenování této trvalky, která na jaře vyraší lodyhy dorůstající do výše dvou metrů.
-
Bolí vás zuby? Začněte žvýkat hřebíček. Nezapomínejte na něj ani při vaření
Hřebíček se odedávna využíval na očistu dechu a ústní hygienu. Za vlády čínské dynastie Chan si lidé, kteří chtěli mluvit s císařem, museli do úst vložit hřebíček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
