Nejen do polévky, libeček má širší využití. Zpestří chuť jídel a pomůže vám vyčistit tělo

2. červenec 2020

Libeček lékařský nemá v názvu slovo „lékařský“ jen tak náhodou. Zajímavá jsou ale i další pojmenování této trvalky, která na jaře bujně vyraší čerstvé lodyhy dorůstající až do výše dvou metrů.

Typické aroma této rostliny jí propůjčilo lidový název „magikořen“. Ten je zachovaný v německém názvu Maggikraut a v holandském maggiplant. V originální receptuře tohoto proslulého koření byste však libeček hledali marně.

Dále zde je anglické označení lovage, které má nejspíš hodně společného s láskou. Libeček se užíval pro vylepšení všech funkcí pánve, a to ho spojilo s milostným životem po více než 600 let. Nejstarší zmínky o jeho pěstování v Evropě totiž pocházejí ze 12. století.

A co teprve české pojmenování libý, libé pocity… I to připomíná, že stojí za to libeček využívat. V kuchyni má své pevné místo jako polévkové koření, ale i masovému pokrmu nebo obyčejnému máslu může zpestřit chuť a zajistit vám pochvalu od všech strávníků.

Léčí záněty, rozpouští hlen

Jeho užití je ještě širší. V Americe se například s oblibou užíval kandovaný oddenek. Jako sladká pokroutka se konzumoval pro vylepšení dýchání, uvolnění dolních cest močových, urovnání menstruace a vyčistění pokožky.

Semeno libečku poslouží k celkovému posílení. Jedna čajová lžička podrceného semene se přelije sklenicí vroucí vody, 10 minut se nechá vyluhovat a pak přecedí. Pije se denně jedna až dvě sklenice, po hlavních jídlech. Stejně se může použít drcené semeno v syrovém stavu, a to na špičku kulatého nože, také dvakrát denně po jídle.

Odvar z natě můžeme použít jako koupel při dně, revmatismu a jiných zánětlivých onemocněních kloubů. Koupeme ruce a nohy 10 až 15 minut v mírně teplém odvaru.

S libečkem však musíme být opatrní při těžších chorobách ledvin a také během těhotenství a kojení. Libeček jako lék není vhodný pro dlouhodobé užívání.

Rostlina působí silně močopudně, podporuje vylučování nežádoucích solí z organismu, výborně léčí záněty dolních cest močových, zlepšuje vylučování žluči a při nachlazení rozpouští hlen. Napomáhá ke snižování soudržnosti močových kamenů, které se pod jeho vlivem rozpadají. Také příznivě ovlivňuje nepravidelnou menstruaci.

Domácí libečkové maggi

Suroviny:
svazek libečku (stonky i listy)
sůl
olivový extra virgin olej

Libeček nakrájíme na malé kousky. Ve větší míse nakrájený libeček prosolíme a zalijeme olejem. Pak vše napěchujeme do sklenice (čím více a pečlivěji budeme mačkat, tím více šťávy s vůní maggi získáme). Po naplnění celé sklenice ještě zalijeme olejem.

Hotový výrobek skladujeme v chladničce. Drť se šťávou lze dávat po lžičkách na ochucení polévky či omáčky přímo do hrnce. Dále můžeme zelenou směs využít při přípravě pomazánek, bylinkového másla, karbanátků či bramboráků.

Libečkový olej

Suroviny:
libeček
cibule
česnek
chilli
červená paprika
kmín
sůl
olej
tymián
rozmarýn (listy)

Bylinky lehce nasekáme ostrým nožem, osolíme a přidáme další koření. Nádobu naplníme pouze do poloviny a řádně promačkáme dřívkem. Pak zalijeme olejem a necháme důkladně rozležet. V oleji se uvolní všechny vůně a chutě.

Skladujeme v suchu a temnu. Bylinkový olej používáme na marinování masa, můžeme jím potírat zeleninu, používat při pečení masa. Vhodný je i jako zajímavý a hodnotný dárek.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.