Myslím, že smyslem je udržet tradici, proto budu dál psát ručně, říká kronikářka Nových Hradů

7. březen 2020

V muzeu v Nových Hradech na Českobudějovicku pracuje Jitka Šáchová, která je zároveň místní kronikářkou. Funkci převzala v roce 2018 a zatím má pouze poznámky v počítači, do knihy ještě psát nezačala.

Jitka Šáchová původně zamýšlela, že novohradskou kroniku povede moderním způsobem, to znamená, že bude psát texty na počítači, pak vše nechá vytisknout a svázat. Nakonec ale změnila názor.

„Začala jsem přemýšlet o tom, k čemu je vlastně taková kronika dobrá v dnešní době, kdy se všechno eviduje, archivuje, od všeho se zakládají kopie. Ta kronika má asi význam v tom, že je to určitá tradice. Neměla by se porušit kontinuita, tak jsem si řekla, že je třeba, aby existovala v té staré původní podobě,“ vysvětluje.

Tím bylo vyřešeno dilema, zda texty tisknout, nebo psát ručně. „Budou umět za sto let lidi přečíst psané písmo, když už dneska se v některých školách děti učí psát jakoby tiskacím písmem? Tím si nejsem jistá, ale tradice mi velí psát ručně,“ dodává.

Čtěte také

V Nových Hradech se nedochovalo mnoho historických kronik kvůli vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce. „Nejstarší kronika, kterou máme k dispozici, je hasičská z roku 1874. Je psaná německy nádherným rukopisem, psal ji místní archivář, který si skutečně zachoval krásné písmo na to, kolik papírů musel v životě popsat,“ říká Jitka Šáchová.

Další kroniky jsou školní z meziválečného období. „Na těch se mi moc líbí, že kantoři také většinou měli hezký rukopis a kroniky byly hezky uspořádané, velice přehledné. Trochu mě mrzí, že se týkají čistě jenom školy, to je z dnešního pohledu škoda. O německých kronikách, které zřejmě také byly psané, nevíme, ty se ztratily,“ doplňuje.

Sama jako kronikářka podle svých slov vnímá, že se stále něco děje, akcí je mnoho, ale jejich význam se zřejmě ukáže až s odstupem. „Já bych to přirovnala k takovému bublifuku, který chrlí zářivé bubliny, a já jako kronikář mám za úkol najít mezi nimi ty diamanty, dokázat rozlišit, co je jenom bublina a co je diamant. Přála bych si, aby se mi to povedlo,“ uzavírá Jitka Šáchová.

Spustit audio

Související