Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Díky řediteli Řežábkovi mohly na obchodní akademii dívky a místo učitele dostal budoucí prezident
Profesor Jan Řežábek už v mládí četl o slovanských národech a horlivě se učil rusky. A tato záliba vzdělávat se a poznávat východní země mu vydržela po celý život.
-
Tvoří stejnými barvami, ale každý jinak. Josef Bruckmüller a Vladimír Nosek vystavují v rozhlase
Dva rozdílné výtvarné názory, které se přesto doplňují, a dva přátelé. Malíři Josef Bruckmüller a Vladimír Nosek vystavují v budově Českého rozhlasu v Českých Budějovicích.
-
Jihočeši zaspali? Žižkovu mohylu u Přibyslavi tvoří kameny z mnoha míst, z rodného kraje jen tři
Mezi významnými daty české historie se už na základní škole učíme 11. říjen 1424, úmrtí Jana Žižky, jednoho z nejslavnějších jihočeských rodáků.
-
Takové povodně nepamatujeme? I v minulosti přicházely, někdy po třiceti, jindy po dvou letech
Od pradávna byla Vltava důležitým zdrojem vody, energie a života, ale přinášela i nebezpečí. Povodně se na jejím toku vyskytovaly opakovaně, ale v nepravidelných cyklech.
-
Vyšívání rybí šupinou bylo zprvu určené pro vyšší společnost, ale za své si je vzali i obyčejní lidé
Slyšeli jste někdy o vyšívání rybí šupinou? Je pravděpodobné, že ne. A slyšeli jste o blatech? To určitě ano. A jak to spolu souvisí? Tuto hádanku rozlouskneme ve Vltavínu.
-
Donatiho kometu pozorovali lidé na obloze v roce 1858, popsal to kaplan ze Suchdola nad Lužnicí
Během roku 1858 se lidem naskytla nevídaná příležitost spatřit kometu. Italský astronom Giovanni Battista Donati ji poprvé zachytil ve florentské observatoři 2. června.
-
Manželka architekta Santiniho pocházela z jihočeského šlechtického rodu Chřepických z Modlíškovic
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel je znám jako tvůrce ojedinělých staveb ve stylu nazývaném barokní gotika. S jeho dílem se v současném Jihočeském kraji nesetkáme.
-
Fotografie, která musela zmizet ze světa. Archivní připomínka koncertu Davida Oistracha v Písku
V pořadu Vltavín půjdeme napříč jihočeskou historií. Od dramatických událostí roku 1938, přes chýnovské netopýry po vystoupení slavného ruského houslisty Davida Oistracha.
-
Dominantou Dobré Vody v Novohradských horách je unikátně vystavěný chrám Panny Marie Těšitelky
Pokud si zkusíte dohledat počet obcí a míst, kterým se říká Dobrá Voda, dojdete k číslu 54. A ve většině z nich se opravdu dá nebo dala najít nějaká dobrá voda k pití.
-
Zeď hřbitova v Českých Velenicích se dotýká státní hranice. Hlídala ho proto pohraniční stráž
Pohraniční město České Velenice na Jindřichohradecku je v rámci republiky ojedinělé z historického a urbanistického hlediska jako celek, ale i v dílčích aspektech.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 47
- 48
- 49
- 50
- 51
- …
- následující ›
- poslední »