Takové povodně nepamatujeme? I v minulosti přicházely, někdy po třiceti, jindy po dvou letech

Možná vás během zářijových povodní napadla myšlenka, že něco takového jsme tu dřív přece nezažívali? Ano, sice přišly povodně v letech 1997, 2002 i 2013, ale před těmito roky?

Například od začátku 20. století do roku 1954 přicházely v jižních Čechách povodně nejméně každých pět let, někdy i po dvou letech. Kromě velkých událostí z let 1903, 1920 a 1925 region trpěl také dalšími povodněmi v letech třicátých, velká voda přišla i v letech 1940 a 1954.

Ovšem od roku 1954 do roku 1997 jsme povodně ve větší míře na jihu Čech neznali. Zatímco v ostatních částech republiky ano. Například v roce 1957 postihly záplavy severní Čechy a Moravu. Další velká voda zasáhla Československo v roce 1965, tehdy opět trpěla zejména Morava a východní Čechy. Podobně tomu bylo i v roce 1970, kdy povodně zasáhly severní a střední Čechy.

Jak je to možné? Na tuto a další otázky odpovídají v pořadu Přímá řeč Jiří Baloun, ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy, a ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

Jedním z klíčových momentů byla výstavba takzvané Vltavské kaskády, tedy přehrad, které postupně vznikaly od roku 1936 do roku 1991:

• Vrané – dostavěno v roce 1936
• Štěchovice – 1945
• Slapy – 1955
• Lipno I – 1959
• Lipno II – 1959
• Orlík – 1961
• Kamýk – 1962
• Hněvkovice – 1991.

K tomu je nutno přičíst i stavbu přehrady v Husinci na Blanici ve čtyřicátých letech a přehrady v Římově na Malši v sedmdesátých letech.

Zjednodušeně se dá říci, že kromě projektovaných ploch pro zachycení povodňových vln byla po ruce takřka každé desetilení nějaká rozestavěná přehrada, která velké přílivy vod absorbovala, třeba i při svém napouštění.

Celý pořad Přímá řeč o povodních v historických souvislostech si poslechněte online.