Takové povodně nepamatujeme? I v minulosti přicházely, někdy po třiceti, jindy po dvou letech
Od pradávna byla řeka Vltava důležitým zdrojem vody, energie a života, ale přinášela také velké nebezpečí. Povodně se na jejím toku vyskytovaly opakovaně, ale v nepravidelných cyklech.
Možná vás během zářijových povodní napadla myšlenka, že něco takového jsme tu dřív přece nezažívali? Ano, sice přišly povodně v letech 1997, 2002 i 2013, ale před těmito roky?
Například od začátku 20. století do roku 1954 přicházely v jižních Čechách povodně nejméně každých pět let, někdy i po dvou letech. Kromě velkých událostí z let 1903, 1920 a 1925 region trpěl také dalšími povodněmi v letech třicátých, velká voda přišla i v letech 1940 a 1954.
Ovšem od roku 1954 do roku 1997 jsme povodně ve větší míře na jihu Čech neznali. Zatímco v ostatních částech republiky ano. Například v roce 1957 postihly záplavy severní Čechy a Moravu. Další velká voda zasáhla Československo v roce 1965, tehdy opět trpěla zejména Morava a východní Čechy. Podobně tomu bylo i v roce 1970, kdy povodně zasáhly severní a střední Čechy.
Jak je to možné? Na tuto a další otázky odpovídají v pořadu Přímá řeč Jiří Baloun, ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy, a ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.
Jedním z klíčových momentů byla výstavba takzvané Vltavské kaskády, tedy přehrad, které postupně vznikaly od roku 1936 do roku 1991:
- Vrané – dostavěno v roce 1936
- Štěchovice – 1945
- Slapy – 1955
- Lipno I – 1959
- Lipno II – 1959
- Orlík – 1961
- Kamýk – 1962
- Hněvkovice – 1991.
K tomu je nutno přičíst i stavbu přehrady v Husinci na Blanici ve čtyřicátých letech a přehrady v Římově na Malši v sedmdesátých letech.
Zjednodušeně se dá říci, že kromě projektovaných ploch pro zachycení povodňových vln byla po ruce takřka každé desetilení nějaká rozestavěná přehrada, která velké přílivy vod absorbovala, třeba i při svém napouštění.
Celý pořad Přímá řeč o povodních v historických souvislostech si poslechněte online.
Související
-
Odlehčovací komory kanalizací chrání čistírny, jenže při dešti se z nich do řek valí závadná voda
Možná jste to už zažili. Když hodně zaprší, z některých kanálů se řine voda. A do řek se valí úplně jiná voda, než která napršela. Je hygienicky závadná a plná nečistot.
-
V lesích poškozených kůrovcem, žijí překvapivě bohatá společenstva rostlin a hmyzu, zjistili vědci
Před pěti lety mnoho českých lesů doslova převálcovala kůrovcová kalamita. Přestože způsobila značné škody, výzkum vědců nyní přinesl překvapivě dobrou zprávu.
-
Symbolem povodní v Roudném se stala slunečnice. Lidé kontrolovali, jestli je stále nad vodou
Povodňová situace na jihu Čech už se snad v dobré obrací. Naději si lidé udržovali různým způsobem, například v Roudném u Českých Budějovic si jako symbol našli slunečnici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.