Dražší teplo i odpad? Odmítnutí spalovny v Písku pocítí především obyvatelé, myslí si někteří experti

Stavba spalovny odpadu v písecké městské části Smrkovice měla začít příští rok. Projekt už měl dokonce přidělenou dotaci z Modernizačního fondu ve výši zhruba 1,3 miliardy korun. Obyvatelé Písku ale v místním referendu ZEVO odmítli. Radnice tak poměrně nečekaně musí hledat jiný systém řešení odpadového i tepelného hospodářství.

„Důsledky jsou pro ochranu životního prostředí velmi nepříjemné. Odpad se bude muset někam převážet, zatím nevíme, kam konkrétně, ale určitě to bude znamenat zvýšenou emisní zátěž. Máme tu závaznou a uzákoněnou hierarchii nakládání s odpady. Je to velmi nešťastná situace a bude to dražší a složitější, než kdyby ZEVO stálo,“ je přesvědčený výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Podle něj je velmi pravděpodobné, že odmítnutí projektu nakonec pocítí především sami obyvatelé. A to nejen Písku, ale i Strakonic nebo Blatné, Milevska, Vodňan a dalších měst, která počítala s využitím svého odpadu v písecké spalovně.

„Uvědomme si, že vláda letos v létě schválila plán odpadového hospodářství na příštích jedenáct let, a právě tyto lokality jsou tam zmíněny. Počítá se především s odklonem od fosilních paliv a větším využíváním možností multipalivových kotlů. To nejhorší je, když budeme nadále skládkovat, to je cesta do pekel,“ dodává Miloš Kužvart.

Po celém Česku se aktuálně chystá několik dalších zařízení na energetické využití odpadu. Jen na jihu Čech už začala stavba v Plané nad Lužnicí a Teplárna České Budějovice má stavební povolení na projekt ZEVO Vráto.

Čtěte také

Stát chce podpořit rozvoj větrné energetiky. Lámat odpor obcí vůči větrníkům prý ale nebude

Kromě obyvatel některých dotčených lokalit záměry dlouhodobě kritizuje nevládní ekologická organizace Arnika. Uvádí například, že úřady při vyhodnocení možných vlivů na životní prostředí nevěnují dostatečnou pozornost toxickým látkám a jejich dlouhodobému šíření.

„Odmítnutí ZEVA v Písku vnímám jako zabránění toku financí do neudržitelné a drahé technologie. Město se rozhodlo investovat do něčeho, s čímž jeho obyvatelé nesouhlasí. To ostatně vyjádřili v referendu. Možná by si z toho jiná města měla vzít příklad a zeptat se svých občanů, co vlastně chtějí, pokud už na to není pozdě,“ hodnotí situaci Nikola Jelínek, odbornice Arniky na toxické látky v životním prostředí.

„Měly by se od sebe oddělit energie a nakládání s odpady. Na příkladu ZEVA je jasně vidět, že když vyrábí elektřinu, tak je to zhruba dvakrát uhlíkově náročnější než současný energetický mix v Evropské unii. V odpadech je značné množství plastů, které jsou také fosilními palivy. Nejedná se tedy o obnovitelný zdroj,“ upozorňuje.

Odmítnutí spalovny odpadu v Písku a jeho důsledky rozebírá pořad Přímá řeč. Pustit si ho můžete v přehrávači výše.