PFAS, věčné chemikálie – „černý Petr“, který čeká skoro na všechny průmyslové firmy v republice

Za minulého režimu se o čistotě, či spíše nečistotě vody příliš nemluvilo, nebylo zvykem na ni v médiích více upozorňovat. Pak se situace změnila, začalo se upozorňovat na vypouštění nečistot z továren a kritika mířila především na lidi, kteří si jezdili mýt auta k řece.

Po revoluci se tématem staly těžké kovy z průmyslu a energetiky, které se hromadily v sedimentech i rybách, dusičnany, pesticidy, polychlorované bifenyly a později mikroplasty. Vždy to souviselo i se zlepšením diagnostických možností nebo výzkumu.

V úvodu pořadu mluví Jan Potužák, vedoucí laboratoří Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. V poslední době se v souvislosti se znečištěním vody zmiňují takzvané PFAS, tedy „věčné chemikálie“. Co to je?

„PFAS jsou organické látky. Je to poměrně široká skupina dneska vyšších tisíc látek, které mají jedno společné – ve své molekule mají pevně vázaný fluor. Jsou to látky, které mají úžasné technologické vlastnosti. Jsou hydrofobní, to znamená, že odpuzují vodu i nečistoty, jsou velmi stabilní vůči různým chemikáliím i vůči teplotě. Takže samozřejmě jsou zajímavé obecně pro průmysl. Není to nic nového,“ odpovídá Jan Potužák.

První látka tohoto typu se objevila už ve 30. letech minulého století – byl to vlastně náhodný objev teflonu, který většinou známe z teflonových pánví. „Tyto látky se postupně vyvíjely a začaly se průmyslově vyrábět. Například od 60. let se přidávaly do hasicích pěn a postupně se dostávaly i do životního prostředí. Jak jsem zmínil, mají sice úžasné vlastnosti, ale právě díky tomu, že jsou odolné vůči různým chemikáliím, mikrobiologickému rozkladu i teplotě, jsou takzvaně perzistentní – tedy věčné chemikálie,“ dodává vedoucí laboratoří.

Čtěte také

Možná berete antikoncepci a ani o tom nevíte. Zbytkové látky z léků se mohou dostat do pitné vody, vysvětluje vědec

PFAS podle něj kolují v přírodě, nic je nerozkládá a bohužel se hromadí nejen v zemině, nejen v sedimentech, ale i v organismech. „No, a jak to tak bývá – když má látka nějaké úžasné technologické vlastnosti, má i ty negativní. A to je vliv na zdraví lidí a organismů. Postupně se zjišťuje, že tyto látky mohou ovlivňovat hormonální činnost, mohou podporovat vznik rakovinového bujení, mít negativní vliv na játra, ledviny a tak dále. Takže se v poslední době bije na poplach a v rámci EU i vyspělejších států světa se tato problematika intenzivně řeší,“ vysvětluje.

Jan Potužák ale zároveň zdůrazňuje, že běžný spotřebitel se v této souvislosti nemusí ničeho obávat, pokud se vyvaruje zvýšené konzumace jídel, která mohou přijít s látkami do styku. Podle prvních průzkumů není podíl PFAS ve zdrojích vody v České republice zatím nikterak dramatický a kvalita pitné vody v jižních Čechách je podle jeho slov vynikající.

Autor pořadu Přímá řeč Zdeněk Zajíček zamířil do firmy Jihostroj ve Velešíně na Českokrumlovsku. Vedoucí sekce Ekologické služby Miroslav Šubjak mu ukázal nově nainstalovanou filtrační jednotku, která souvisí právě s PFAS.

„Filtrační jednotka nám slouží k odstraňování látek PFAS, které se nám objevily v procesu galvanovny, a které jsme si nevědomky (dříve jsme ten parametr v odpadních vodách vůbec nesledovali zanesli jednak od externích zákazníků, protože provádíme úpravy povrchových dílců pro externí zákazníky a jednak jsme dříve využívali podzemní vodu, kterou jsme sanovali v areálu a poblíž areálu a kde jsme potom následně zjistili, že se v podzemních vodách tyto látky nachází. Filtrační jednotku nám navrhla firma Photon Water Liberec, stanovily se hlavní parametry vyčištění látek PFAS a kde dosahujeme závěrečných parametrů nebo limitů 150 – 200 nanogramů na litr,“ vysvětluje Miroslav Šubjak. Tato voda se následně vrací znovu do galvanovny jako technologická voda,“ popisuje Miroslav Šubjak. Tato voda se následně vrací do galvanovny jako technologická voda.

Za zmínku stojí, že v současné době neexistuje v souvislosti s PFAS žádný předpis pro odpadní vodu, který by stanoval limitní hodnotu látek.

Čtěte také

Odlehčovací komory kanalizací chrání čistírny, jenže při dešti se z nich do řek a potoků valí závadná voda

Většina z nás si dokáže představit čistírny odpadních vod a česla zanesená nečistotami. Jak ale vypadá čištění věčných chemikálií?

„Skládá se ze soustavy několika filtrů, na závěr je soustava takzvaných katexů a anionexů, což jsou speciální náplně, které na sebe dokáží navázat nebezpečné látky, včetně PFAS. A kdybychom z toho po roce používání dokázali PFAS z filtrů umýt či seškrabat, výsledkem by bylo množství velké asi jako šálek kávy samotných látek PFAS,“ odpovídá Miroslav Šubjak.

Znečištění může vzniknout tím, že je do výroby de facto dovezeno s polotovary nebo výrobky, které firma dál zpracovává. Látky PFAS jsou v hasicích pěnách a v Jihostroji před dvaceti lety hořela výrobní hala – část látek tu mohla zůstat a vsáknout se i po zásahu hasičů.

Čeká tedy tento „černý Petr“ – látky, o nichž se dřív nevědělo – na další firmy, které nějakým způsobem vyrábí či zpracovávají produkty s PFAS? Prakticky tedy skoro všechny v průmyslovém odvětví?

„To určitě, protože dříve se ty látky vlastně nesledovaly. Nebyla technologie ani procesy v laboratořích, aby se to zjistilo. Od té doby, co se to začalo sledovat, bude ten problém celorepublikový, protože PFAS jsou dneska všude,“ říká Miroslav Šubjak.

A kolik dalších takových čisticích jednotek, jako má velešínský Jihostroj, je v jižních Čechách? „Podle našich informací jsme jediná firma, která tuto filtrační jednotku má. Zatím,“ uzavírá vedoucí sekce Ekologické služby Jihostroje.

Celý pořad Přímá řeč, který se zaměřuje na znečistění vody, si pusťte v přehrávači výše.