Úroveň zabezpečovacích systémů? Na některých hlavních železničních tratích v Česku skandální, míní dopravní expert Petr Šlegr

Nehoda si vyžádala bezmála pět desítek zraněných, z toho 4 lidé se zranili těžce. Policie předběžnou škodu vyčíslila zhruba na 150 miliónů korun a zahájila stíhání pro podezření ze spáchání trestního činu obecné ohrožení z nedbalosti.

Jen krátce po nehodě se postupně z mnoha stran vyrojily informace, že nejpravděpodobnější příčinou bylo projetí návěstidla „Stůj“ na straně rychlíku, což by znamenalo chybu strojvedoucího. Drážní inspekce nicméně tuto verzi oficiálně nepotvrdila a závěrečné stanovisko sdělí až po důkladném prošetření nehody.

K neštěstí nemuselo dojít, kdyby...

Podle některých odborníků k neštěstí vůbec nemuselo dojít, kdyby v inkriminovaném úseku zhruba 700 metrů od stanice Zliv ležící na hlavní vlakové trase z Českých Budějovic do Plzně fungoval zabezpečovací systém ETCS. Jeho absenci na této vytížené a páteřní trati označuje Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu za absurdní a nepochopitelnou.

„Je to samozřejmě skandální, protože se nejedná o žádnou lokálku. Tato trať je dokonce součástí transevropské sítě, tím pádem by měla být prioritní. Že tam zabezpečovač nebyl, mimochodem ještě navíc jedenadvacet let po vstupu Česka do Evropské unie, je prostě špatně,“ nešetřil Šlegr kritikou v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice.

Zabezpečovač ETCS, neboli European Train Control System, je v Česku v provozu zhruba na 1200 kilometrech železničních tratí, což představuje přibližně pětinu celé tuzemské sítě. Jde o systém, který v zásadě hlídá strojvedoucího dané soupravy, aby dodržoval signalizace návěstidel a pokyny řízení provozu. V případě jejich porušení umí ETCS soupravu buď výrazně zbrzdit, nebo i zastavit.

„Instalace těchto zabezpečovacích systému u nás probíhá strašně pomalu a byrokraticky. Většinou se nejdřív modernizují koleje, což vyžaduje několikaletou projektovou přípravu, následně se začne stavět, potom se udělá další zakázka třeba na rádiový systém, a poté až tendr na ETCS, což je vlastně v těchto případech taková třešinka na dortu,“ popisuje Šlegr, který sám několik let pracoval jako strojvedoucí.

Změnit přístup

K tomu, aby se situace zlepšila, je podle něj potřeba zásadně změnit přístup. „Tady se nebavíme o tom, že se tam naleje nějaký zbytečný beton, řeč je o elektrotechnických pracích, o propojení stávajících stavědel toho zabezpečovacího zařízení, nainstalování serveru a následném programování. To nejsou složité věci trvající roky,“ dodává.

Celý díl Přímé řeči věnovaný nehodě vlaků u Zlivi na Českobudějovicku si můžete poslechnout v našem audioarchivu.