Novela zákona má zlepšit podmínky pro obyvatele národních parků. Vědci a ekologové ji odmítají

Poslanecká sněmovna by ještě v průběhu června měla ve třetím čtení projednat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Poslanci za ODS v čele s Janem Burešem předložili několik pozměňovacích návrhů ve vztahu k fungování národních parků, které kritizují vědci, ekologové i samotné národní parky. Zastánci legislativních změn naopak volají po lepších podmínkách pro obyvatele.

„Můj návrh vůbec není proti tomu, aby byly některé části národního parku ponechány svému vlastnímu osudu, ale na druhou stranu je také potřeba přemýšlet nad tím, že do toho národního parku chodí lidé. Ale hlavně, že zde žijí,“ uvedl Jan Bureš v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

K němu se přidává advokátka Jana Marečková, která pro pozměňovací návrhy připravovala konkrétní připomínky obcí. „Obce setrvale vyjadřují svou nespokojenost se suchými lesy, jak na Šumavě, tak třeba i v Českém Švýcarsku. Občané si uvědomují, kolik lesů zahynulo a kolik je ztrát na ekosystémových a mimoprodukčních funkcích. Jsou to závažné důsledky pro životní prostředí celé okolní krajiny,“ upozorňuje.

S touto argumentací nesouhlasí ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený. Podle něj měly obce spolu se zástupci krajů zásadní slovo například během schvalování aktuálně platné zonace v roce 2020, kde jsou požadavky samospráv zohledněné přesně tak, jak si je samy definovaly. Zároveň odmítá, že by uschlé lesy uvnitř parku ohrožovaly okolí.

„Máme dost přesná čísla z pozorování jak u nás, tak u sousedů v Bavorsku. Přes třicet let sledujeme povodí včetně výparu. Pokud se ponechá odumřelé dřevo, místní ekosystém okamžitě začne fixovat vodu. Říkat, že na Šumavě odumřely nějaké smrky, a to ovlivnilo nejbližší lesy mimo park, je skutečně nesmysl,“ oponuje.

Čtěte také

Šumava je unikátní, od jisté doby zakonzervovaná krajina. Zvlášť turistům ze Západu připomíná ztracené časy

Mezi dlouhodobé kritiky Správy Národního parku Šumava patří nezávislá starostka městysu Strážný na Prachaticku Jiřina Kraliková, předsedkyně Svazu šumavských obcí. Pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny podporuje.

„Jde nám o posílení hlasů samospráv v radách národních parků, a také o nastavení měřitelné a vymahatelné odpovědnosti správ národních parků za jejich činnost. Starostové odpovědnost mají a musí se chovat s péčí řádného hospodáře, tak proč by ji nemohly mít i národní parky,“ odůvodňuje svůj postoj.

Starosta Kvildy na Prachaticku Radek Thér naopak stávající legislativu považuje za dostatečnou a spolupráci se správou parku označuje za dobrou. Nejvýše položená obec v Česku má na svém katastru celkem pět maloplošných zvláště chráněných území. Ročně ji navštíví přes jeden milion lidí.

„Přes území pod naší správou masivní kůrovcová kalamita prošla zhruba před sedmnácti lety. Obnovené porosty jsou již vyšší, než je výška člověka. Vznikají tak zde nové pralesy, jako například kolem pramene Vltavy, které jsou druhově pestré. Je radost nyní sledovat proměnu tohoto lesa. Vysušení krajiny subjektivně nepozorujeme,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice.

Kompletní debatu o pozměňovacích návrzích k novele zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k Šumavě si poslechněte v pořadu Přímá řeč.