Druhá manželka architekta Santiniho pocházela z jihočeského šlechtického rodu Chřepických z Modlíškovic
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel je znám jako tvůrce ojedinělých staveb ve stylu, který se běžně označuje jako barokní gotika nebo gotizující baroko. S jeho dílem se v současném Jihočeském kraji nesetkáme, nejblíže je klášterní kostel v Želivi a další kostely na Pelhřimovsku v Humpolci, Vyklanticích a obci Mladé Bříště.
Přesto jedno úzké spojení Santiniho s jižními Čechami najdeme. Jeho druhou manželkou se totiž v roce 1720 stala Antonie Ignácie Chřepická z Modlíškovic, členka jihočeského šlechtického rodu. Vzal si ji ve svých 43 letech a měli spolu dceru a syna.
Rod užíval predikát podle svého původního sídla, jímž byla ve středověku tvrz Modlíškovice západně od Protivína, kde po ní zůstalo dochované tvrziště. Další jméno pochází od vesnice Křepice u Vodňan, která se dříve nazývala Chřepice.
V erbu nosil rod polovinu černého psa na zlatém pozadí a na jihu Čech mu patřily zejména majetky na Volyňsku. Třeba Nihošovice, Tvrzice nebo Dobrš, kde jsou v tamním kostele někteří členové Chřepických z Modlíškovic pohřbeni.
Vdova po Santinim však po svém skonu v roce 1766 našla místo posledního odpočinku v Chyškách na Písecku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Když přestal zámek v Libějovicích šlechticům vyhovovat, nechali postavit nový. Dosud stojí oba
Správní centrum se dvěma zámky pro více než třicet vsí. Nejstarší zmínka o Libějovicích na Strakonicku pochází z roku 1264 a vystřídalo se tu několik šlechtických majitelů.
-
Ve Vlachově Březí žila poslední známá láska spisovatele Jana Nerudy. Byla to dcera jeho bratrance
Město Vlachovo Březí na Prachaticku se proslavilo raně barokním zámkem i hřbitovem ze 17. století. Milovníci literatury také možná slyšeli, že zde žila láska Jana Nerudy.
-
Kostel svaté Barbory u Majdaleny po odsvěcení sloužil jako chlév, pak zmizel z povrchu zemského
Kostel svaté Barbory, který stával západně od Majdaleny na Jindřichohradecku, bychom dnes hledali již marně. V období baroka se však jednalo o významnou sakrální stavbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
