Díky řediteli Janu Řežábkovi mohly na obchodní akademii začít studovat dívky a místo učitele dostal budoucí prezident

14. říjen 2024

Středoškolský profesor Jan Řežábek už v mládí četl o slovanských národech a horlivě se učil rusky. A tato záliba vzdělávat se a poznávat východní země mu vydržela po celý život.

Řežábek se narodil 16. května 1852 v Drahonicích na Strakonicku. Během studií na píseckém gymnáziu odcestoval sám na černomořské pobřeží a ve městě Mykolajivě absolvoval šestou a sedmou třídu gymnázia.

Po návratu do Čech dostudoval na českobudějovickém gymnáziu. Následovalo vysokoškolské studium, po němž začal působit na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Přestože mu bylo po pár letech nabídnuto místo na univerzitě v Oděse, zůstal věren obchodní akademii, kde vyučoval ruštinu, dějepis a zeměpis.

V roce 1900 byl jmenován ředitelem akademie a v této funkci vydržel až do vzniku Československa. Za jeho ředitelování mohly na akademii začít studovat i dívky. Řežábek si také prosadil, aby na místo učitele oboru národního hospodářství nastoupil na akademii budoucí prezident Edvard Beneš, a to navzdory tomu, že se proti jeho ustanovení ozývaly kritické hlasy.

Řežábek zemřel 6. července 1925 v Písku. Jeden z jeho bývalých žáků na něho vzpomněl těmito slovy: „Byl na nás přísný, ale spravedlivý. Slovan horlivý, obětavý přítel chudého žactva, pro něž založil veliký podpůrný fond. Vzbuzoval vždy naši opravdovou úctu.“

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související