Dominantou Dobré Vody v Novohradských horách je unikátně vystavěný chrám Panny Marie Těšitelky
Pokud si zkusíte dohledat počet obcí a míst v České republice, kterým se říká Dobrá Voda, dojdete k číslu 54. To ale neznamená, že jste našli všechny. A ve většině z nich se opravdu dá nebo dala najít nějaká dobrá voda k pití. Jedním z nich je obec Dobrá Voda v Novohradských horách na jihu Čech. Přímo před místním poutním kostelem Panny Marie Těšitelky vytéká do kašny pramenitá voda.
„Samotný pramen bychom ale museli hledat o něco výš. Doporučuji vydat se cestou nad kostel a v místě, kde stojí tři kříže, takzvaná Kalvárie, tam je skutečně fyzický pramen, který je svedený pod kostel do té studniční kaple a přístupný v kašnách pod schodištěm,“ vysvětluje Roman Lavička z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Hora, do jejíhož boku je zasazen poutní kostel Panny Marie Těšitelky, se dnes jmenuje Kraví hora. Kdysi se ale tomuto místu říkalo Vilémova hora a byly tu také Vilémovy lázně, což se odvíjelo od Viléma z Rožmberka.
„Dobrá Voda vznikla až počátkem 18. století, kdy se zde objevil pramen léčivé vody. A kostel Panny Marie Těšitelky vznikl relativně krátce poté,“ dodává Roman Lavička. Ústředním prostorem kostela, kam každý návštěvník vstoupí, je příčně oválná loď, na kterou navazují na východní a západní straně dvě typické vysoké věže zakončené cibulovou bání.
Uprostřed střechy hlavní lodi je pak na hřebenu unikátní lucerna, což je něco, jako nízká osmiboká věž s okny kolem dokola, která skutečně funguje jako lucerna. Ve dne propouští světlo do barokního interiéru kostela, večer nebo v noci za bohoslužeb, září do okolí.
A výhled z úbočí hlavní části Novohradských hor skutečně stojí za to. A pokud si budete při návštěvě Dobré Vody chtít užít výhled ještě lepší, můžete vystoupat na Hojnou Vodu, anebo ještě výše nad Hojnou Vodu, na rozhlednu na Kraví hoře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.