Jihočeši zaspali? Žižkovu mohylu u Přibyslavi tvoří kameny z mnoha míst, ale jen tři jsou z jeho rodného kraje
Mezi významnými daty české historie se už na základní škole učíme 11. říjen 1424, úmrtí Jana Žižky, jednoho z nejslavnějších jihočeských rodáků. U Přibyslavi, na místě kde údajně zemřel, mu pražští sokolové postavili v roce 1874 kamennou mohylu podle projektu architekta Wiehla.
Jak bývalo zvykem, jsou do jejího podstavce vsazeny symbolické kameny z mnoha historických míst a řádně popsány. Celkem jich je 67, hlavně z východních a středních Čech a z Prahy. Pokud ale hledáme jihočeské lokality, najdeme pouze tři.
Jeden kvádr nechali přivézt sokolové z Písku, další Čtenářská beseda v Pacově. Husinecký poštmistr Antonín Šebelle již roku 1873 věnoval do Přibyslavi kámen z rodného domku Jana Husa v Husinci. Ostatně pan Šebelle měl v převážení kamenů zálibu – do Husince zase dovezl kámen z Kostnice.
Jiné kvádry než tři uvedené v přibyslavském pomníku nenajdeme. Marně bychom hledali třeba Trocnov. Jako by Jihočeši zaspali.
Ale snad lepší nic, než kámen věnovaný do Žižkovy mohyly Besedou v Oustí nad Orlicí, na kterém čteme vytesaný militantní nápis: „Co neprorazí slovo, to rozbortí palcát“. Že by ta naše příslovečná holubičí povaha?
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
