Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Jedenáct domů padlo, aby v Českých Budějovicích mohlo vzniknout muzeum dělnického revolučního hnutí
Počátkem 70. let 20. století schválili jihočeští komunisté skutečně megalomanské stavební dílo. V Českých Budějovicích začalo vznikat muzeum dělnického revolučního hnutí.
-
Dávnou solnou cestu od Dunaje do českých zemí dnes u Vyššího Brodu kopíruje turistická stezka
Na české straně zaniklá osada Radvanov u Vyššího Brodu, na rakouské straně Rading, poblíž nejjižnější bod České republiky. Tady se psala historie obchodování.
-
Jedna z nejstarších českých obor byla v Ledenicích na Českobudějovicku. Zbyl po ní jen název ulice
Nejstarší lovecké obory zakládali panovníci a příslušníci významných šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze.
-
První zábavní vlak vyjel z Budějovic do Hluboké nad Vltavou v září 1868. Málem se ale nevrátil
Se zahájením pravidelného železničního provozu na trati České Budějovice – Plzeň se začaly konat také výlety za památkami a uměním. První takový vlak vyrazil 8. září 1868.
-
V Dunajovické hoře těžili kámen i železnou rudu. Pak se z kamenolomu stalo veřejné koupaliště
I v rovinaté krajině lze nalézt vesnici v podhůří. Dunajovice na Třeboňsku takovou výsadu určitě mají. Vyvyšuje se nad nimi totiž Dunajovická hora s 504 metry nad mořem.
-
Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný
Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben.
-
Silné zemětřesení zasáhlo jižní Čechy v roce 1590. Chvěly se domy, praskalo sklo a zvony zněly
Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí tak bylo zemětřesení v březnu 2024 u Mirotic na Písecku.
-
Dobrá Voda v Novohradských horách, slavné poutní místo, kam se za minulého režimu nesmělo
K rozvoji Dobré Vody na Novohradsku došlo počátkem 18. století, kdy zde vytryskl pramen léčivé vody a následně byl postaven poutní kostel Panny Marie Těšitelky.
-
V krčmě U Kokota se scházeli lapkové, Kokotem se nazývala i předsunutá věž hradu Choustník
Podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s názvem můžeme setkat i v místním pojmenování.
-
Za pozdní příchod na robotu, pasení na panském nebo odmlouvání dostávali poddaní „pětadvacet“
Uprostřed obce Komařice na Českobudějovicku stojí renesanční zámek. Jako své sídlo si jej v polovině 16. století vystavěl rod Kořenských z Terešova, předtím tu bývala tvrz.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 24
- 25
- 26
- 27
- 28
- …
- následující ›
- poslední »