Vidov je dlouhá desetiletí bez kronikáře. Události zpětně sepsali zdejší milovníci historie
„Není to kronika a je to kronika,“ říká nad knihou, v níž je zaznamenána historie Vidova na Českobudějovicku Petr Lexa. V obci totiž dlouhodobě chybí kronikář a informace zpětně doplnili místní nadšenci.
„Poslední kronikářkou byla paní Dvořáková, která psala od roku 1934 do roku 1938. Od té doby se o kroniku nikdo nezajímal,“ vysvětluje Petr Lexa.
Protože ale on sám žije ve Vidově odmalička, o historii obce se dlouho zajímal. „S mojí přítelkyní Monikou Waldovou jsme se rozhodli, že bychom v kronice jakoby pokračovali s tím, že dohledáme události dávné i nedávné až do současnosti. Tím pádem vznikla jakási kronika a přitom je to zároveň kniha, která je k prodeji,“ ukazuje.
Oficiálně kronikářem podle svých slov není. „Dneska má obec ze zákona povinnost vést kroniku, proto mě přemlouvají, abych v tom pokračoval. Nebráním se tomu, ale mám více zájmů, ještě s přítelkyní pracujeme na knize o zámečku Poříčí v Boršově nad Vltavou a věnujeme se tvorbě rodokmenů,“ dodává.
Čtěte také
Vznik vesnice, původně tvrze s poplužním dvorem, se podle Petra Lexy datuje do počátku 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1357. Původ názvu Vidov není přesně znám, ale ve starých dokumentech je vesnice vedena jako Vidovo pole.
Kromě zápisů z pouhých čtyř let ve 30. letech minulého století nemá Vidov žádnou obecní kroniku. „Zákon nařizující její vedení platí od roku 1920, ale tady opravdu není znám žádný kronikář. Různé informace se naštěstí dají najít v archivech. Někdy víte, kde hledat, někdy je to náhoda. I nás některé věci příjemně překvapily a jsme docela pyšní, že jsme je dokázali pro tuhle obec objevit,“ říká Petr Lexa.
Kniha, kterou sepsal se svou přítelkyní, končí rokem 2017. „Zatím je to krátká doba na to, abychom pokročili k rozšíření knihy, ale samozřejmě sledujeme dění a zaznamenáváme si informace. Zatím si vše píšu elektronicky do počítače, ale tím se nechlubím, protože správný kronikář píše ručně. Já se chystám někdy všechno přepsat,“ uzavírá.
Související
-
Myslím, že smyslem je udržet tradici, proto budu dál psát ručně, říká kronikářka Nových Hradů
V muzeu v Nových Hradech na Českobudějovicku pracuje Jitka Šáchová, která je zároveň místní kronikářkou. Funkci převzala v roce 2018 a zatím má pouze poznámky v počítači.
-
Spoustu zajímavostí z historie Srubce se dozvěděla jako starostka, teď toho využívá jako kronikářka
Dřív obec vedla, teď stále sleduje, co se tu děje, a důležité události zapisuje. Kronikářkou obce Srubec u Českých Budějovic je totiž bývalá starostka Zuzana Vyhnálková.
-
Kroniku obce Hosín píše vyučený elektrikář a zároveň milovník historie a nadšený fotograf
Pátým obecním kronikářem v Hosíně na Českobudějovicku je Zdeněk Tibitanzl. V současné době zapisuje do druhé knihy, která zachycuje události od roku 1989.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
